Mischief managed ✔

Kapitola sto šestá - Zbylí

Seděla schoulená v Georgeově náruči a tupě zírala na čtyři bezvládná těla. Na Remusovo. Na Nymfadořino. Na Edwardovo. A na Fredovo.

Natasha a George tu ztratili své nejbližší. Pro ni to byl její přítel Edward, pro něj zase jeho dvojče. A proto byli odhodlaní bojovat spolu bok po boku a pomstít je.

,,Tohle není fér," zašeptala slabým hlasem Natasha. Až teď si uvědomovala, že si nevzala svůj lektvar a že je díky tomu hodně oslabená.

George pouze přikývl na souhlas. Minuty ubíhaly a každou chvílí už musela hodina, kterou Pán zla dal Harrymu, vypršet. Nevěděli, co se bude dít dál. Nikdo to nevěděl. Už takhle to bylo dost příšerné, když jste se rozhlédli po Velké síni a spatřili desítky mrtvých. Když jste viděli zlomené a vzlykající členy jeho rodiny, jak u těl klečí.

Stejně jako to bylo před chvílí i u Freda, Remuse a Nymfadory. Když Natasha hleděla na Edwardovo tělo, začínala mít stejný pocit stejně jako on tehdy, když mu zemřel otec. Že mu toho řekla málo. Že s ním strávila málo času a málo mu naznačila, jak moc ho miluje. To on se pro ni obětoval - a zemřel.

Chtěla Averyho najít a zabít. Chtěla Edwarda pomstít. Přesně na totéž myslel i George, když přemýšlel nad vrahem svého dvojčete.

,,Něco se tam venku děje," zamumlal George a pustil Natashu. Zachvěla se. V jeho objetí si připadala alespoň trochu v bezpečí, trochu chráněná a trochu vzdálená od toho všeho. Venku pomalu začínalo svítat. ,,Půjdu se tam podívat, ty zůstaň tady, vypadáš jako chodící mrtvola."

,,Škoda že ne jako bezvládná mrtvola," špitla, ale on už ji neslyšel. Ven se začali trousit všichni, avšak ona si klekla k Edwardovi a položila si jeho hlavu do klína.

,,Tohle je strašně nefér, víš?" zašeptala a hladila ho po tváři i v hnědých, věčně rozcuchaných, vlasech. Když se dívala na jeho tvář, připadalo jí, že je snad andělská. Oči teď měl už zavřené a jí se zastesklo po chvilkách, kdy se do nich mohla vpíjet, kdy ho mohla líbat, kdy s ním trávila svůj čas. ,,Nemůžeš jen tak odejít... jenom jedno zaklínadlo a - a - a... a stane se tohle. To prostě nemůže být pravda. Ty musíš být naživu."

Z nádvoří k ní dolehl dívčí křik. To byla Ginny, která nedokázala uvěřit tomu, že je Harry skutečně mrtvý.

,,Milovala jsem tě, Edwarde," pokračovala tichým hlasem Natasha, ,,a miluju tě i teď. Mám pocit, jaký jsi měl i ty: že jsem ti toho řekla málo. Možná to je jeden z důvodů, proč ti to říkám teď. A asi abych trošku ulevila svému svědomí. Neměl sis přede mě stoupat, Ede," z očí jí tekly slzy, klouzaly se po tvářích a dopadaly na jeho obličej. ,,Kdybys to neudělal, třeba bys tu ještě byl. A já ti mohla říct, jak moc tě miluju. Pro Merlina, jak jen tohle řeknu Lae?" vyděsila se.

,,Ale jednu věc ti slibuju," řekla pevným hlasem a popotáhla, ,,pomstím tě. A i kdybych měla také zemřít, zemřu s vědomím, že jdu za tebou. Že tě konečně zase uvidím."

•••

,,A kdo jsi ty, mladý muži?" zeptal se Voldemort, když z davu vyšel chlapec s kulatým obličejem.

,,Neville Longbottom," odpověděl mu pevným hlasem. George zamrazilo. Nesmí se k němu přidat. Už nikdo. Nemohl uvěřit tomu, že byl Harry mrtvý. To přeci nemohla být pravda...

Pohlédl na svou matku, na otce, který držel Ginny za rameno. Věděl, že ti se k Voldemortovi nikdy nepřidají a on byl rozhodnutý kráčet v jejich stopách.

,,No, čekal jsem někoho lepšího, Neville, ale i tady najde někdo jako ty uznání-"

,,Chtěl bych něco říct!" přerušil ho rázným hlasem Neville a vzpurně mu pohlédl do rudých očí. Voldemort zkřivil tvář a zhluboka se nadechl, jako by se chtěl uklidnit.

,,Dobrá, Neville, to, co řekneš, nás všechny jistě uchvátí. Tak do toho."
,,Nevadí, že je Harry mrtvý-" začal, ale byl přerušen svým spolužákem.

,,Pojď zpátky!" sykl na něj Seamus.

,,Lidé umírají denně!" vykřikl a přejel pohledem všechny, kteří byli ma straně dobra. ,,Přátelé, rodina. Jo, ztratili jsme Harryho. Ale je s námi! Tady!" Neville si ukázal na srdce. ,,Taky Fred. Tonsková. Remus. Všichni. Nezemřeli zbytečně. Ale vy nic nevíte!" rozkřikl se na Voldemorta, který se začal smát. ,,Harryho srdce tlouklo pro nás! Pro všechny! Tohle není konec!"

Neville vytáhl z Moudrého klobouku meč Godrika Nebelvíra a najednou se stalo něco, co nikdo nečekal.

Harry Potter seskočil Hagridovi z náruče a zaútočil na Naginiho. Všichni byli zaskočení a smrtijedi se se strachem začali přemisťovat, na rozdíl od strany dobra, která začala jásat. Přece jen měli nějakou naději!

George se otočil a pohlédl za sebe, jako by doufal, že tam bude Fred, a bolestně ho píchlo u srdce, když si uvědomil, že už s ním nikdy nebude vtipkovat. Sáhl si na díru, kterou měl místo ucha. ,,Nočník," zašeptal si pro sebe a vtom zmatku rychle zamířil do hradu za Natashou.

,,Tasho! Harry je živý! Rychle, musíme být na pozoru!" křičel na ní za běhu. Vylekaně se postavila a vytáhla svou hůlku. George ji vzal za ruku a běžel s ní nahoru do patra pomoci ostatním. Všude kolem nich létaly kletby a několikrát je málem zasáhly.

,,Mdloby na tebe!"

,,Expelliarmus!"

,,Sectumsempra!"

,,Levicorpus!"

,,Pozor!" vykřikl George a stáhl ji k zemi. ,,To je Avery!"

,,Aravis, zase se setkáváme," ušklíbl se a v hlase mu zazníval posměšný tón. ,,Jak to, že jsi nepřišla za maminkou, hm?"

V Natashině hrudi vzplál plamen nenávisti a naprosto bez rozmyslu pozvedla hůlku, namířila ji na Averyho hruď a vykřikla: ,,Avada kedavra!" než stačil něco udělat, celý překvapený, zhroutil se bezvládně k zemi.

,,Tys..." vydechl George. ,,Tys ho zabila?"

,,A-asi a-ano," vykoktala Natasha. Byla překvapená a vyděšená zároveň. Myslela si, že to nezvládne, ale opak byl zřejmě pravdou.

,,Georgi, pozor!" mezi ním a Tashou se objevila puklina a oba byli nuceni se pustit a skrýt se každý za jiný roh. Natasha na malou chvilku pocítila úlevu a hrdost, že dokázala Edwarda pomstít. Jenže najednou se jí zatmělo před očima a ona upadla do mdlob.

•••

Bellatrix se hlasitě smála, když bojovala proti třem dívkám - Ginny, Hermioně a Lence. Jakmile však jen o vlásek smrtící kletba minula Ginny, na smrtijedku zaútočila Molly Weasleyová, což pro Bellatrix znamenalo její konec. Nevěděla, že byla posledním bojujícím smrtijedem. Nevěděla, že za pár chvil to všechno skončí a Pán zla padne.

•••

Omlouvám se, že jsem ještě neodpověděla na komentáře, ale neměla jsem náladu. Jen jsem si je zběžně pročetla a nemohu neříct, že mě pár z nich nezasáhlo:)
Tak zase v úterý, před námi jsou už jen dvě kapitoly.
-Milka♥