Love /H. S. FF, CZ/

twelve - Pancakes

Love

„Tady je tričko,“ podal mi svoje bílé triko s nápisem Rolling Stones.
„A tepláky… nic lepšího nemám.“ vložil mi do rukou ještě černé tepláky
a přešel na druhou stranu jeho pokoje.

„Až se převlečeš, tak přijď dolů.“ slabě se pousmál. „Děkuju, Harry,
vážně.“ hodila jsem po něm děkovný pohled. Místo odpovědi jen
přikývnul a zmizel za dveřmi společně s malým Edem, kterého měl stále
připoutaného kolem těla.

Roztáhla jsem tričko i tepláky na prostornou postel. To tričko jsem
poznala, občas ho nosil do školy a vypadalo na něm skvěle.

Svlékla jsem ze sebe promočené oblečení a dala ho uschnout na topení.
Vzala jsem si na sebe Harryho tričko, které mi bylo minimálně o tři
čísla větší a ještě jeho tepláky, které jsem si musela utáhnout na
maximum, aby mi nepadaly. Nejen, že jsem byla v čistém oblečení, ale
také mě zahrnovala Harryho příjemná vůně, na což jsem si vůbec nemohla
stěžovat. Ještě jednou jsem si přivoněla k jeho tričku, které vážně
vonělo jako on.

Vyšla jsem z pokoje ven na chodbu a rozešla se po schodech dolů do
kuchyně, kde Harry právě válčil s pánvičkou a olivovým olejem. Vypadal
opravdu extra nešikovně, vsadila bych se, že stál v kuchyni poprvé.

Všechno mu padalo z rukou, mouku rozsypal na zem a dokonce i na
Edwarda, kterému se to zrovna dvakrát nelíbilo. Netušila jsem, co se
snaží ukuchtit, ale rozhodla jsem se mu pomoct, jelikož vypadal dost
zoufale.

„Můžu se zeptat, co to tu děláš?“ potutelně jsem se usmála.

Harry se na mě polekaně otočil s překvapeným výrazem ve tváři a málem
upustil sáček hladké mouky na zem.

„Eh… no, já… se snažím udělat palačinky,“ prohrábnul si svoje kudrnaté
vlasy. „Ale… moc mi to nejde.“ pokrčil ledabyle rameny. Musela jsem se
usmát nad jeho roztomilým chováním a snahou v kuchyni.

„Co kdybychom je udělali společně?“ navrhla jsem. „Bereš to jako
omluvu?“ zatvářila jsem se smutně a zamrkala dlouhými řasami.

„D-dobře, ale nejdřív uložím Eddieho.“ usmál se a ukázal na miminko v nosítku.

„Jo,“ kývla jsem hlavou na znamení souhlasu a znovu se na Harryho
usmála. On mezitím zase odešel do patra, aby mohl uložit Edwarda.

Doufala jsem, že mi odpustí a mezi námi to zase bude jako v ten večer,
snad ještě lepší. Mrzelo by mě, kdybych s ním už neměla promluvit,
nejspíš bych si to nikdy neodpustila. Harry je tak výjimečný a milý,
je to snad první takhle úžasný kluk, jakého jsem kdy potkala. Už nikdy
nesmím riskovat, že ho ztratím, protože to by bylo to poslední, co by
mi chybělo k úplnému zhroucení.

Přemýšlela jsem, jak mu oznámím, že jsem si omylem zabouchla dveře a
tím pádem nemám kde přespat do dalšího dne, než se vrátí rodiče.

Určitě bude nadšený!

„Jdeme na to?“ vyrušil mě z myšlenek Harryho hlas. „Jasně.“ zazubila
jsem se a popošla blíž ke kuchyňské lince.

„Takže, co mám dělat?“ stoupnul si těsně vedle mě, přičemž se nervózně
usmál. „No, můžeš míchat těsto.“ přesunula jsem se k ingrediencím a
vyrovnala je vedle mísy.

„Dobře.“ přikývnul a pozoroval mě, jak do misky dávám vajíčka, mouku,
špetku soli, trochu oleje a mléko.

„Tak pojď,“ pokynula jsem mu. Jakmile se postavil vedle mě, dala jsem
mu do ruky metličku, která ještě doteď ležela vedle misky na kuchyňské
lince.