Love /H. S. FF, CZ/

thirty - Clumsy

Love

Mezitím, co jsem ležela na posteli se zabořenou hlavou do polštáře, se
venku rozpršelo. Doufala jsem, že má Harry na sobě alespoň mikinu s
kapucou a nebude promočený na kost, aby nenastydnul. Litovala jsem
toho, že jsem Harrymu vůbec volala a on kvůli mně musí jít v dešti,
jen aby mě utěšil a odpověděl na moje otázky ohledně Nialla.

Pořád jsem se nemohla vzpamatovat z toho, co mi Niall udělal.
Přesvědčovala jsem samu sebe, že takový Niall není, že by něco
takového nikdy neudělal – obzvlášť mě. I když už udělal několik
hrozných věcí, tahle z nich byla nejhorší. Nedoufala jsem, že bychom
náš vztah mohli dát zase dohromady, ale nečekala jsem, že se mi bude
chtít pomstít takovým způsobem. I když jsem se k němu poslední dobou
také nechovala zrovna nejlíp, nikdy bych mu nic podobného neudělala.
Zkrátka mi nešlo do hlavy, proč by mi chtěl takhle ublížit. Nestačilo,
že ublížil Harrymu, musel ublížit i mně.

Domem se rozezněl zvonek. Nechtělo se mi jít dolů, a tak jsem doufala,
že Liam Harrymu otevře. Snažila jsem utřít si slzy z tváří, ale bylo
to k ničemu, z očí se mi valily další a další. Chtěla jsem mít Harryho
co nejdřív u sebe, chtěla jsem být v jeho náruči, jedině tak se daly
moje slzy zastavit. Svázala jsem si vlasy do culíku, aby mi nepadaly
do obličeje a na chvilku se zadívala ven. Pořád tam hustě pršelo,
nebylo pořádně vidět ani na protější dům. Stihla jsem se ještě
zachumlat do peřiny, než jsem uslyšela zaklepání na moje dveře.

„Jo.“ křikla jsem ke dveřím a utáhla si culík. Dveře se vzápětí
otevřely a já spatřila Harryho. „Ahoj.“ nepatrně se pousmál a hned za
sebou zavřel dveře. Až když ke mně přišel blíž, jsem si všimla, že je
celý mokrý. „Jsi celý mokrý! Měl ses na to vykašlat a nechodit sem,
akorát nastyd-“ Harry mě ani nenechal doříct větu, sklonil se ke mně a
umlčel mě polibkem. „Nenastydnu.“ řekl, když rozpojil naše rty a
chytil do dlaní moje tváře. Jeho vlasy byly promáčené, taktéž i jeho
bílé průsvitné tričko, které mu přiléhalo na jeho tělo a ukazovalo tak
jeho svaly a tetování. „A přišel bych, i kdyby padaly kroupy.“ usmál
se na mě, přičemž mi palci utíral slzy. „Měl by sis to oblečení
usušit, nechci, abys-“ jeho rty se znovu přitiskly na mé, už podruhé
mě nenechal doříct větu. „Harry.“ odtrhla jsem se a zamračila se. „Co
je?“ zasmál se. „Nenecháš mě ani doříct větu.“ rozhodila jsem rukama.
„Promiň.“ vtisknul mi pusu na čelo a posadil se na postel vedle mě.

„Jak ti je?“ starostlivě se na mě podíval skrz své mokré kudrlinky.
„Líp, když tu jsi.“ usmála jsem se na něj a za zátylek si ho k sobě
přitáhla. „Musíš mi říct, co všechno se včera stalo.“ sklopila jsem
pohled k jeho potetovaným rukám. „Ale nejdřív si běž dát teplou
sprchu. Půjčím ti nějaké oblečení od Liama, hm?“ natáhla jsem se k
němu pro pusu. „Nelíbí se ti moje mokrá verze?“ zahýbal obočím. „No,
líbí,“ pousmála jsem se a prohrábla mu mokré vlasy. „Ale nechci, abys
nastydnul.“ mrkla jsem na něj. „Jsi tak starostlivá.“ zasmál se mi a
chytnul mě za boky. „Nesměj se mi.“ předstíraně jsem se zamračila.

Když tu Harry byl, jako by ze mě vyprchal všechen smutek a vztek,
který jsem kvůli Niallovi pociťovala. Kdyby nepřišel, nejspíš bych se
tady utápěla ve vlastní sebelítosti a nevytáhla paty z pokoje až do
příštího týdne. Doufala jsem, že tu bude chtít zůstat co nejdéle,
třeba tu i přespí. Potřebovala jsem ho mít u sebe, potřebovala jsem,
aby mě držel v náruči.

„Padej do té koupelny.“ postrčila jsem ho. „Už jdu.“ zasmál se a vstal
z postele. „Tam?“ ukázal na dveře na druhé straně mého pokoje. „Tam.“
přikývla jsem.