Love /H. S. FF, CZ/

eighteen - Dandy

P.a. Do role nové holky jsem obsadila Camilu Cabello, kterou naprosto zbožňuju.
Enjoy the chapter:)

Harry

Na ranním vstávání je nejhorších hned několik věcí. Vyhrabat se z
postele se zdá vždycky zcela nemožný a úplně zbytečný, jelikož ve
škole je málokdy důvod k přítomnosti. Druhá nejhorší věc je dělání
snídaně, protože jedinou věc, kterou ráno zvládnu, zahrnuje pouze moji
ranní hygienu. A za třetí, musíte si dávat sakra dobrej pozor, když
odkládáte budík.

Hádejte, kdo si dneska pozor nedal.

„Kurva!“ vyjekl jsem při pohledu na budík, který ukazoval 7:51.

Zaspal jsem. Do háje, do háje, do háje!

Skopnul jsem ze sebe deku a vyskočil z postele. Ze skříně jsem
vytáhnul čisté bílé tričko s logem Kiss a natáhl si černé džíny s
děravými koleny, které ležely na křesle. Urychleně jsem si vyčistil
zuby, přičemž jsem si snažil učesat vlasy tak, aby mi netrčely do
všech stran, což se mi nakonec povedlo navzdory tomu, že z nich vznikl
velký rozcuch.

Klasika.

Oblékl jsem si bordovou mikinu a hodil si přes rameno batoh plný
učení. Z domu jsem vypadl tak rychle, jak jen to šlo. K mé smůle jsem
si s sebou nevzal žádnou svačinu, a tak můj školní gáblík jistily
peníze v kapse, které jsem od minulého týdne ještě nevyndal.

Možná, že jsem línej, ale právě mi moje lenost zajistila svačinu!

…a to se vyplatí, Horste!

Do školy jsem si dal menší sprint, kterým bych určitě trumfnul i
samotnýho Usaina Bolta, protože jsem běžel kurva rychle. No, možná
jsem neběžel až tak rychle, ale určitě jsem byl rychlejší, než třeba
taková učitelka Sandersonová, která na hodinu doráží běžně zadejchaná
a praktikuje jógu, aby se jí podle jejích slov „zrychlil
metabolismus“, což v jejích skoro šedesáti letech považuju za nemožný.
Vtipný na tom je, že jí moji spolužáci pravidelně vídají v mekáči, kde
si dává svůj oblíbenej cheeseburger, kterej je na zrychlení
metabolismu určitě to nejlepší.

A pak nám říkejte něco o sacharidech a zdravém životě, paní Sandersonová.

Prošel jsem vrátnicí a zamířil do druhého patra na konec chodby, kde
právě měla probíhat hodina matematiky s panem profesorem Scottem.
Chvilku jsem se rozmýšlel, jestli mám vůbec zaklepat, ale nakonec jsem
rozhodl, že dostanu přednášku tak jako tak, takže jsem vstoupil bez
zaklepání.

Jakmile jsem vstoupil, upřely se na mě oči všech přítomných spolužáků.
Všude bylo ticho, nikdo ani nedutal. Chvilku jsem nechápal proč, ale
pak jsem to uviděl.

Profesor Scott byl sesunutý na židli, měl ruce spojené v klíně a
poněkud hlasitě oddychoval ze svého nejspíš pěkně hlubokého spánku.

Ale ale, tak pan profesor nám tu spinká.

Potichu jsem za sebou zavřel dveře. Prošel jsem kolem druhé lavice,
kde seděla Love. Usmála se na mě a lehce mi zamávala, což jsem jí
samozřejmě hned oplatil a co nejtišeji se proplížil do svojí zadní
lavice k Louisovi.

„Kde seš tak dlouho?“ šeptnul mým směrem Louis. „Zaspal jsem, ty
vole…“ zašeptal jsem zpět ze zdeptaným výrazem ve tváři.

Ten sprint mi dal sakra zabrat.

„Viděl jsem tu novou holku,“ pousmál se. „Musím ji mít.“ řekl
rozhodným hlasem. „Teď je otázka, jestli ona bude chtít tebe.“ potichu
jsem se mu zasmál a z batohu si vybalil všechny věci potřebný na
matiku. Sice do konce hodiny zbývalo jen dvacet minut, ale profesor
Scott by se mohl kdykoliv probudit. Možná si ani nevšimnul, že chybím.