Love /H. S. FF, CZ/

fourteen - Her

Harry

„Asi bych to měla zvednout,“ přerušila chvíli, která byla naprosto
vhodná na to, abych ji políbil.

Měl jsem ji políbit dřív, než ten pitomej mobil zazvonil.

 „Jo, jasně,“ slabě jsem se usmál a odkašlal si.

Měl jsem chuť ten mobil hodit o zeď, přitáhnout si ji k sobě co nejvíc
a už nikdy ji nepustit. Jenže by asi nebylo nejlepší, kdybych to
opravdu udělal. Netušil jsem, kdo může Love volat, ale přísahám, že až
to zjistím, tak si toho zmrda najdu a rozbiju mu čumák. Pokud by to
třeba nebyla Malin, té by stačilo zničit její Gucci kabelku.

„Co chceš?“ řekla Love chladným hlasem do mobilu. Přesně takhle
chladná byla, když mi zapřela celý ten večer.

„Ne, nejsem. Nehledej mě.“ pokračovala. Její hlas se pomalu měnil v
rozčilený. „Nialle, nech mě být. Nebudu s tebou o tom teď mluvit,“
začínala být vážně rozčilená a zdálo se, že zadržuje slzy.

Já tomu blonďatýmu frajírkovi nakonec vážně budu muset rozbít hubu.

„Ne. Přestaň na mě křičet!“ první slza se jí svezla po tváři. „Už mi
nevolej.“ zavěsila hovor a naštvaně mrskla mobilem na postel. Zakryla
si tvář dlaněmi, aby nebylo vidět, že brečí.

„Love?“ opatrně jsem se k ní přisunul a položil jí ruku na záda.
„Promiň, Harry,“ podívala se na mě ubrečenýma očima. „Zase před tebou
brečím… to je přesně to, co jsem chtěla.“ ironicky se zasmála, přičemž
si hřbetem dlaně utírala slzy. Zase mě píchlo u srdce, když jsem ji
takhle viděl. Bolelo mě to mnohem víc, než bych si přál.

„Co ti řekl Niall?“ vždycky, když jsem řekl jméno toho idiota,
automaticky jsem viděl rudě. „Neumí se ovládat a je majetnický, to je
všechno.“ pokrčila rameny.

Měl jsem k jejich vztahu spoustu otázek. Proč už se dávno nerozešli?
Kdyby to Love udělala, my dva jsme klidně mohli být spolu. Nemusela by
řešit Niallovy problémy a já bych se nemusel dívat na to, jak ji ten
vztah ničí. Nemá cenu zůstávat ve vztahu, který vám nepřináší radost,
ale jen problémy a starosti. Niall si ji nezaslouží, Love je pro něj
až moc dobrá. Nejspíš si ji nezasloužím ani já, ale se mnou by se
určitě měla líp, než s ním. To vím na sto procent.

„Hlavně klid, dobře?“ jednou rukou jsem si ji přitáhnul k sobě.
„Neublíží ti.“ ujistil jsem ji a omotal kolem ní svoje ruce. Chtěl
jsem, aby se cítila v bezpečí.

„Proč tohle všechno děláš?“ zašeptala.

Protože tě miluju. Protože miluju tvůj úsměv, miluju, když se mračíš,
zkrátka tě miluju celou.

„Niall je kretén.“ ignoroval jsem její otázku. Kdybych na ni měl
odpovědět jinak, než jak bych chtěl, byla by to lež.

„Někdy je…“ přikývla. „Nevím, co jsem mu udělala.“ odsekla a schovala
si obličej do mojí hrudi. Pevně mě objala svými pažemi, jako by mě už
nikdy nechtěla pustit. Aspoň jsem si to myslel.

„Bude to dobrý.“ Opakoval jsem jí.

Doopravdy jsem se bál, jestli by jí Niall dokázal nějak ublížit.
Spoléhal jsem se na to, že není až takovej kretén, aby uhodil holku,
ale u něj si vážně nejsem jistej. Radši ji preventivně budu chránit
vlastním tělem, než aby se jí stalo něco, co bych si pak vyčítal.
Nikdy bych si neodpustil, kdyby jí někdo ublížil.

Jak jsem ji tak držel v náručí, začínal jsem si myslet, že mě možná má
trochu ráda. Že pro ni možná nejsem jenom idiot, se kterým chodí do
třídy. Trvalo mi celý tři roky, než jsem se odvážil s ní promluvit a
teď se mi povedlo se k ní přiblížit na tolik, aby náš vztah mohl být
ještě lepší. Budu se snažit ze všech mých sil, abych ji už nikdy
neztratil.