Love
„Ani nevím, kam vůbec jdeme.“ zasmála jsem se. Harry mě už čtvrt
hodiny táhnul za sebou přes půlku města do čtvrtí, ve kterých jsem
nikdy nebyla. „Jdeme na jedno hezký místo.“ tajemně se na mě usmál a
pokračoval v chůzi vpřed, přičemž pevněji stisknul mou ruku v té své.Naši romantickou večeři jsme už měli za sebou. Ukázalo se, že nebyla
tak romantická, jakou by ji každý očekával – nám totiž stačila jedna
čínská restaurace na rohu a poté návštěva cukrárny, kde jsme si dali
výborné donuty. Harry mi sliboval, že mě příště vezme na romantičtější
místo, ale mně se tohle všechno líbilo. Nepotřebovala jsem nějakou
luxusní restauraci, ani procházku v rozkvetlém sadu při svitu měsíce.
Stačilo mi, když tam byl on a rozesmíval mě svými vtipy a pohledy.Nacházeli jsme se ve středu města, kde bylo trochu rušněji, než v naší
čtvrti. Domy tu nebyly stejné jako na většině míst v Anglii, naopak se
tu každý dům lišil od toho druhého. Bylo tu spoustu kaváren,
knihkupectví, obchodů s oblečením a Poundlandů, na které v Anglii
narazíte snad všude.Obešli jsme náměstí, kterému dominovala menší červeně natřená kašna.
Okolo ní bylo rozmístěno pár laviček, jejichž jediní návštěvníci byli
holubi. Celý střed města působil nádherně, bylo mi trochu líto, že
jsem sem nezašla už dřív, všechny tyhle ulice tu pro mě byly nové.„Už víš, kam jdeme?“ otočil se na mě s úšklebkem Harry. „Ne. Absolutně
to tu neznám.“ zavrtěla jsem hlavou s úsměvem. „To je dobře, aspoň to
bude překvapení.“ zasmál se a dál mě táhnul na mě neznámé místo. „A je
to ještě daleko?“ zakňučela jsem. Sice to byla nádherná procházka,
avšak na můj vkus trochu dlouhá. Navíc jsme se začali vzdalovat od
toho krásného středu města, a tak jsem začínala mít jisté obavy. „Není
to daleko, slibuju,“ zasmál se mému výrazu utrpení a konečně si se
mnou propletl prsty, což bylo značně pohodlnější, než když mě držel za
zápěstí.„Jsme na místě.“ Harry se zastavil před malou strouhou, která
dominovala menšímu parku. Ve strouze plavaly kachny a vsadila bych se,
že by se tam našlo i pár rybek. Okolo strouhy i v parku bylo posázeno
pár dřevěných laviček, jež bylo z části pomalováno různými obrazci a
náhodnými tvary. Celé to místo se mi moc líbilo, hlavně fakt, že tu
nikdo nebyl. Ve vzduchu jsem cítila vůni deště, ačkoli obloha
nevypadala, že se chystá v nejbližší době snést na zem déšť.„Je to tu nádherný, Harry.“ široce jsem se usmála na kudrnatého kluka,
jehož přítomnost v mém životě mi obrátila svět k lepšímu. Zadívala
jsem se do jeho pronikavých očí, které upíral na mě. Sklopila jsem
pohled na jeho srdcovité rty, mírně pootevřené a trochu narůžovělé
přímo vybízející k tomu, abych je políbila.V ten moment jsem si uvědomila, že se pomalu ale jistě zamilovávám.
Zamilovávám se do kluka, který byl přede mnou celé tři roky, ale já ho
neviděla. Bohužel jsem měla oči pro jiného, tedy pro toho špatného, o
kterém jsem si myslela, že je ten pravý. Nechápala jsem, jak jsem
mohla přehlédnout někoho tak úžasného, jako je Harry. Někoho s tak
dobrým srdcem a nakažlivým smíchem. Bylo až zvláštní, jak se Harry
ukázal na tom pravém místě v pravý čas, v podstatě mě zachránil a dal
mi ten nejlepší dárek, jaký mi mohl dát – sebe a svou lásku. Tohle
všechno bylo tolik zvláštní…„Co? Co se na mě tak díváš?“ na jeho tváři se objevil ten úsměv s
ďolíčky, který jsem si tak zamilovala. „Pořád se to všechno snažím
rozlousknout.“ „Rozlousknout co?“ nechápavě se zamračil. „Všechno. Mě.
Tebe. Globální oteplování. Zkrátka samotný život,“ potichu jsem se
zasmála. „Na tohle všechno sama logicky přijít nemůžeš.“ „Přecenil jsi
mojí pointu.“ zavrtěla jsem hlavou, stále s mírným úsměvem.Harry se na mě zmateně podíval, čemuž jsem se musela zasmát.
„Pokouším se rozlousknout sama sebe, zjistit, kdo jsem. Chci přijít na
tebe, jakou roli hraješ v mém životě. Chci vědět, proč jediné, čemu
jsem kdy rozuměla, je být s tebou.“ stále jsem se mu dívala do očí,
snažila jsem se v nich najít nějakou emoci, která by mi řekla, co si
právě myslí.Jen se usmál, v jedné tváři se mu vytvořil ďolíček. Položil mi své
dlaně na tváře, ve stejnou chvíli našly jeho rty ty mé a my se tak
zase ocitli na pár minut mimo realitu. Nevnímali jsme nic, než jeden
druhého, naše rty se o sebe otíraly a spolupracovaly, o to jediné nám
v tu chvíli šlo. Harry se usmál mezi polibkem a já se musela usmát
taky, protože v ten moment jsem se cítila opravdu šťastně.Byli jsme tak mimo, že jsme si nevšimli potemnělé oblohy ani prvních
kapek deště, dokud jich na nás pár nespadlo. Odtrhli jsme se od sebe a
oba se podívali na nebe. Už nebylo tak klidné, jako když jsme šli
městem, teď bylo tmavě modré s obrovskými dešťovými mraky, ze kterých
pršelo pořád víc a víc.„Úplně zmokneme,“ podívala jsem se na svoje oblečení, na kterém se
začínaly hustěji objevovat dešťové kapky. Za chvíli budeme promočení
na kost. „No a?“ zasmál se Harry a přitáhl si mě k sobě blíž. Jednu
ruku dal okolo mého pasu a do té druhé chytil tu mojí a natáhnul ji
před sebe. „Co to děláš?“ zasmála jsem se mu. „Vždycky jsem si chtěl
zatancovat v dešti.“ pokrčil rameny s rebelským úsměvem na tváři. Jeho
vlasy už byly skoro promočené od stále se zhušťujících dešťových
kapek. „Díval ses na High School Musical?“ hádala jsem s pobaveným
úsměvem. „To si piš, že jo.“ přikývnul a začal mě vést.Jako dva blázni jsme tančili v dešti uprostřed parku, i když nehrála
žádná hudba. Na tvářích jsme měli šťastné úsměvy, snad jsme se i smáli
z naší spontánnosti a neobvyklosti, i když nám začínala být zima a
neměli jsme na sobě jediný suchý kousek oblečení. Ale měli jsme jeden
druhého a to nám stačilo. Věděla jsem, že jsem se zamilovala a už není
cesty zpět.A na tu malou chvilku bylo všechno perfektní.
---------------------------
Další přecukřený díl, tak jak ho máte rádi :D.Snad se vám tenhle romantický výplod mé fantazie líbil – nebojte, brzo
zase bude další drama! :DChci se zeptat, nemáte někdo v plánu zastavit se příští víkend na
Pride pochodu v Praze? Kdyby jo, určitě dejte vědět do komentů,
uděláme meet up! :DDoufám, že jste si díl užili:), děkuju za votes, reads a komentáře!!!
--Sabine--
ČTEŠ
Love /H. S. FF, CZ/
FanfictionJak by asi vypadala láska, kdyby byla dívkou či ženou? Harry měl plno představ, ale ani s jednou nebyl spokojen. Až ji jednoho dne našel... Harry Styles a.u. fanfiction. Cover by amazing @AndreaBaginov