PROBÍHÁ KOREKCE
Pokroutil hlavou a znovu mě přimáčkl na zeď. ,,Nikdo o tobě nesmí vědět. Nikdo!"
•••
Je jen moje. Chci chránit její soukromí. Chci, aby si užila život. Musím ji ochránit před celým světem. Co se stane, až mě málem zabijou? Nebo doopr...
Procitla jsem z transu, když se Justinův hlas roznesl autem. To jsem za tu dobu usnula a sním? Nebo jsem rovnou v nebi? Ne. Justinův hlas se ozval znovu.
,,Kate? Řekneš mi, co u tebe dělal ten deb... Stuart?" zeptal se Justin, když odbočil a projel bránou Calabassasu.
,,Ehm. Vlastně ani nevím. Ležela jsem na posteli a koukala na Netflix. Pak najednou dlouhou dobu někdo zvonil, ale já se odmítala zvednout, takže ho máma asi pustila dovnitř. Nevěděla jsem, že je to někdo pro mě. Pak Stuart přišel ke mně do pokoje, sebevědomí až za roh. A že prý s ním půjdu na jednu školní akci, jako jeho doprovod. Už si to tak pěkně naplánoval a já měla co dělat, abych se mu nevysmála. Abys mě chápal, Stuart je největší děvkař na naší škole a každá už byla u něj v posteli. Každé je jedno, že si s ní jednou užije a pak přijde na řadu další z fronty. Teda až na mě. Je odpornej, nemůžu s ním být ani na stejné chodbě. Takže když mi nabídl, ať jdu s ním, odmítla jsem ho. Myslím, že zbytek už jsi slyšel," sklopila jsem hlavu ,,a děkuju." podívala jsem se na něj.
,,Za co?" zeptal se, když otvíral dveře od auta.
,,Za to, že jsi tam přišel. Bůhví, jak by to dopadlo, kdybys mi nepomohl." smutně jsem se usmála a otevřela dveře od auta. Chtěla jsem vystoupit, ale cestu mi zkřížila Justinova natažená ruka. Usmála jsem se a chytla se jí, aby se mi lépe vystupovalo. Justin zamkl auto a vytáhl jiný klíček s tlačítkem, který mi podal. Nechápavě jsem se na něj podívala a prohlédla si klíč důkladněji. Tlačítko tam bylo jen jedno, tak jsem ho prostě zmáčkla.
Brána před námi se začla otvírat a já pootevřela pusu. Skvost. Justin mě pobídl zvednutím ruky a já šla kousek před ním po krásné kamenité cestičce, až k velkým bílým dveřím, nejspíš z dubu.
Otočila jsem se na něj a on zase ukázal na klíč v mé ruce.
,,Já ty dveře otevírám každej den. Když to jednou uděláš ty, nezabije mě to." zasmál se. Strčila jsem tedy klíč do zámku a otočila s ním.
Dveře se odemkly a já je mírně odtlačila a vešla dovnitř. Hned však začal pípat alarm a já se lekla, co jsem podělala tentokrát.
Justin vstoupil dál do domu a akorát naťukal nějaký bezpečnostní kód. Zul si boty, což jsem po něm zopakovala a čekala, co bude dál. Náhle k nám přicupitala postarší paní v zástěře, s pejskem na rukou. Panebože, Esther.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Asi jsem přestala dýchat.
,,Kathryn, tohle je Barbara, která stará se o dům. A tohle je Esther, tu ti asi nemusím představovat." zasmál se a podal mi Esther do rukou. Myslím, že jsem se rozbrečela, když jsem Esther nězně svírala ve svém náručí. Justin se asi bál, co se mi stalo a začal mě objímat taky. Mohlo by to být ještě lepší? Mohl by být bez trička.
