Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

11. Část

pohled kathryn

Jak jsme se z kavárny, teď už obklopené miliónem fotografů, dostali ven a do auta? Nemám tušení. Já byla Justinovi malém za krkem, jelikož jsem vypozorovala mou nepříčetnost v blízkosti oslepujících blesků.

,,Nemusel jsi mě vozit až ke škole." řekla jsem, když Justin zastavil u chodníku před mou střední.

,,Nemusel, no." zasmál se, a aby toho nebylo málo, pořád mírně šlapal na plyn, tím pádem se všichni mí spolužáci začali otáčet a prohlíželi si Ferrari.

,,Každopádně teda moc děkuju za krásné ráno." pokroutila jsem nad jeho dětinskostí oči, objala jsem ho a vystoupila z auta.

,,Kate, počkej," vyběhl z auta, tentokrát naštěstí zavřel dveře a klíčky měl v ruce. Bylo mu úplně jedno, že je Justin Bieber, bez brýlí, bez kapuce nebo jiného maskovaní a já mám být tajná. ,,zapomněla sis batoh."

,,Děkuji, pane Bieber." mrkla jsem na něj se smíchem a odcházela.

Samozřejmě na mě začali zas po cestě k hlavnímu vchodu pískat. Neotočila jsem se, protože nejsem pes, aby na mě pískali. Po chvíli jsem uslyšela běh a něčí ruka se objevila kolem mých ramen.

,,Co to děláš," šeptla jsem k Justinovi, který si bez ostychu kráčel vedle mě ,,nemám být náhodou tajná?"

,,Možná, ale nějaký hovada nebudou pískat na mou nejlepší kamarádku!" zavrčel a otočil se na ty kluky. Kdybych ho nedržela za paži, nejspíš by je tam šel zmlátit, že si vůbec dovolili se na mě podívat. Ano, je trošičku majetnický, ale nebudu dělat, že jsem to nevěděla nebo aspoň netušila a že se mi to nelíbí.

,,Jděte si pískat na někoho jinýho." ukázal na ně prostředníček.

Najednou bylo všude ticho jako v kostele. Všichni si uvědomili, kdo na mě promluvil.

pohled justina

Dovedl jsem ji až ke vchodu školy, otevřel jí dveře, podržel je nějakým dalším holkám, které se po mém flirtovním mrknutí začaly chichotat a dál jsem ji nechal jít samotnou.

Ach, jak nám ty děti rostou. Za chvíli už bude umět jezdit na kole a než se naděju, bude si sama zavazovat tkaničky.

Tak jo, tohle bylo docela divný.

Periferně jsem si všiml, že neodešla zas tak daleko. Její skříňka byla hned u dveří a myslela si, že je při tom špehování nenápadná. To asi zapomněla na můj šestý smysl.

Když jsem se vydal zpět k autu, všiml jsem si party těch kreténů. Na hlavách měli kšiltovky tak z roku 2012, v nose černý kroužky a někteří z nich kouřili. Ještě, že já jsem se toho už zbavil.

,,Tohle přestanete dělat. Znervózňovat všechny holky, když na ně tak voláte a pískáte? Styděl bych se, být váma," plivl jsem jim pod nohy ,,nechce se mi s váma ztrácet čas, takže vám to akorát takhle říkám. Takových kreténů, jako jste vy, je na světě dost, takže vy se ode dneška chováte slušně." otočil jsem se na patě a odcházel.

,,Jasně no, debile." zamumlal jeden z nich. Jen jsem se sám pro sebe usmál a otočil jsem se zpátky k nim. Doufal jsem, že tohle někdo z nich udělá. Dlouho sem neboxoval, už mi to začínalo chybět.