Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

14. Část

Ráno jsem líně slezla dolů do jídelny, kde už všichni seděli a snídali.

,,Dobré ráno, tak co Ventura? Našli jste nějaký domek?" zeptala jsem se a nalila si čaj do hrnečku.

,,Vlastně ano a dnes ho jedeme koupit. Ale ty, mladá dámo. Ty bys nám měla vysvětlit ty krabice v obýváku. To sis už jako našla byt?" prskl po mně táta dost hnusně, až jsem se divila.

,,No, říkala jsem vám, že se s vámi nikam stěhovat nebudu. Tak jsem si chtěla najít nějaký bydlení, ale Justin se nabídl, že můžu bydlet u něj, než si něco najdu. Tak jsem si začla balit." snažila jsem se být klidná, protože hádat se s tátou není nic logického ani jednoduchého.

,,No ty ses pomátla, ne? Vždyť toho kluka ani neznáš! Pořád slyším jen Justin, Justin, Justin. Má tě jen pro zábavu. Jsi snad nějaká naivka?! Myslíš, že by o tebe měl snad zájem?" zařval a to mi stačilo. Hlavně, že vypadal, že ho má rád. Prostě jen chce, abych s ním bydlela do konce života a nežila vlastní život. Nic jsem neodpověděla a s brekem šla do pokoje, kde byla poslední krabice a pár věcí.

Přes slzy jsem na třetí pokus vytočila Justinovo číslo a svezla se po dveřích.

,,Dobré ráno. To už jsi vzhůru?" ozval se z telefonu uvolněný Justin.

,,Justine, už tu nechci být. Můžeš přijet, prosím?" šeptla jsem a doufala jsem, že mě uslyší. Slyšel.

,,Co se stalo?!" řekl Justin frustrovaně.

,,Táta..." řekla jsem.

,,To nic, neplakej, prosím. Jsem na cestě."

Převlékla jsem se a začala zbytek věcí dávat do krabice. Pyžamo, nabíječku, počítač, přenosný disk s filmy a všemi mými fotkami a v koupelně kartáček a líčení.

S krabicí v rukou jsem sešla ze schodů a dala do ní papuče. Konversky byly poslední boty, které byly v botníku. Ostatní už jsou taky někde v krabicích. První krabici jsem postavila ven před dveře a nasadila si brýle. Chodila jsem do obýváku a nosila postupně všechny krabice.

Nakonec jich bylo venku docela dost a jediné, co zůstalo doma, bylo rozloučení a peněženka s mými doklady, kreditkou a hotovostí.

Přešla jsem do kuchyně, kde byli všichni a pozorovali mě. Znovu jsem začala brečet, ale bylo mi to jedno. Theresu jsem objala a dala jí pusu do vlasů. Mámu jsem taky objala a místo ní jsem dostala pusu do vlasů já. Táta byl poslední. Dostal pusu na tvář a můj smutný úsměv. Nic jsem neřekla a jen popadla mou poslední věc v tomhle domě a zavřela dveře. Klíče zůstaly ležet v mém pokoji na stole.

•••

Když jsem podruhé otevřela vchodové dveře, venku už byl Justin s velkým černým Range Roverem a dával krabice do kufru a na zadní sedadla. Slušelo mu to. Až moc.

Měl černé AirMaxy. Bíle Nike kraťasy nad kolena a modré tílko, které mu rýsovalo svaly a odhalovalo potetované ruce. Na očích měl pilotky a žvýkal zvýkačku. Pokládal zrovna jednu krabici do kufru a z profilu jsem viděla, jak zatnul všechny svaly, včetně lícních kostí. Panebože, Kate, teď ne, pokáralo mě svědomí. Justin si mě všimnul a sundal si brýle. Podíval se do mých uplakaných očí a otevřel náruč. Hodila jsem peněženku na zem do trávy a rozběhla jsem se za ním.

,,Just..." rozbrečela jsem se.

,,Já vím, babe, pojď. Tady ne." hladil mě po vlasech a vzal mě do náruče. Posadil mě na sedadlo spolujezdce a donesl mi peněženku. Uprostřed v držácích na pití byly dva kelímky. Řekla bych, že s kávou.