Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

20. Část

pohled kathryn

Když jsem ráno rozlepila oči, na budíku svítilo 7:57. Byla jsem v mém pokoji. Sama. Bez Justina.

Líně jsem sešla schody do kuchyně, ale Justin ani Barbara tu ještě nebyli. Asi se bude vařit až oběd. Začala jsem tedy sama dělat palačinky. S dvěmi palačinkami a jahodovou marmeládou jsem se usadila k televizi a zapla ranní zprávy. Vlastně ani nevím, proč to zapínám, když jediné, co dávají, jsou reportáže slavných osobností, jejich přešlapy a skandály.

Když jsem dojedla, zbytek palačinek jsem uklidila a šla si obléct věci na běhání. Chvíli mi trvalo, než jsem vše po Justinově organizaci našla, ale nakonec jsem se nějak vypotácela před dům. Najednou mi ovšem vběhla do cesty Esther, takže jsem se rozhodla, vzít ji s sebou.

Po asi deseti minutách nepřetržitého běhu jsem se už musela zastavit. Nestačil mi dech. Vážně jsem dlouho neběhala. Ještě trochu jsem se vydýchala a když jsem se zvedala, s někým jsem se srazila. Ale notak. Už zase? Co mi je, panebože?

Chytla jsem se za hlavu a pomalu se narovnala. No doprdele, proč do mě musí vždycky narazit kanaďan?

,,Ahoj, nejsi ty ta Bieberova holka?" řekl.

,,Ehm, jo. Nejsi ty, sakra, ten Shawn MENDES?" vykřikla jsem se smíchem a on přikývl.

,,To jsem, no." prohrábl si vlasy a usmál se.

,,Ale mimochodem, s Justinem jsem jen kamarádka."

,,Aha, tak to promiň. Znám tě jenom od Justina."

,,V pohodě. Tak já asi běžím dál, no." nervózně se usměju a rozhlížím se po novinářích.

,,Tak teda zatím." řekne a najednou se kolem mého pasu omotají dvě silné paže. Zalapala jsem po dechu a ihned sklapla, doufajíc, že to Shawn neslyšel.

,,Ahoj." usmála jsem se a zavolala na Esther. Poté jsem se rozešla zpět k Justinovu domu. Doufám, že se po tomhle taky objevím v ranním bulváru.

•••

,,Jsem doma." zakřičím, když po půl hodině otevírám vchodové dveře. V kuchyni se potkávám s Barbarou, která se na mě podívá divným pohledem.

,,Asi se špatně vyspal." objasní mi a radši rychle dodělává oběd. Opětuji Barbaře nenucený úsměv a vyběhnu schody nahoru.

,,Justine?" zaklepu na jeho dveře. Nic.

,,Justine, vím, že tam jsi. Otevři." už skoro klepu znovu, když v tom se dveře rozletí a v nich stojí Justin, bez trička. Strašně vypadající Justin bez trička. Kruhy pod očima, rozcuchané vlasy a ublížený pohled. Všimnu si, že v pokoji jsou úplně zatažené záclony a je tam temno. Justinovi ve tmě září karamelové oči, které jsou ovšem temnější, než kdy jindy. Ještě k tomu potetovaná celá levá ruka, půlka pravé, nějaká tetování na hrudi a já začínám s mírným strachem couvat.

Justin mě chytne za zápěstí a vtáhne mě do pokoje. Zabouchne za námi dveře a přitlačí mě na ně. Zablokuje mi únik jeho lokty, které jsou opřené těsně u mé hlavy. Shlíží na mě dolů a ani nemrkne. Mezi námi není ani 10 centimetrů. Zhluboka dýchá, ale nakonec zakroutí hlavou, ustoupí o dva metry a jen ukáže na dveře.

Zmatená situací, která právě proběhla, otvírám dveře a odcházím do kuchyně za Barbarou.

•••

Nepřítomně pozoruji Barbaru, která mi po chvíli podá telefon. ,,Údajná přítelkyně globální hvězdy, Justina Biebera, asi není tak věrná, jak si Justin myslel. Dnes byla viděna na rande se slavným 18-letým kanaďanem Shawnem Mendesem. Kathryn má asi slabost pro Kanaďany, ale že by Justina opustila už tak brzo, jako jeho bývalá přítelkyně, jsme si nemysleli. Jak to teď bude dál? Vystěhuje Justin Kathryn?"

Panebože. Vyběhla jsem schody do patra a začala bušit na Justinovy dveře.

,,Justine! Nic z toho, co psali v novinách, není pravda! Nech mě ti to vysvětlit. Otevři prosím!" rozbrečela jsem se a sjela na kolena ke dveřím. Kdyby jen věděl. Jak jsem mu to mohla udělat, když vím, jak to má těžké.

•••

,,Justine, prosím," opakuju tuhle větu s neustálým klepáním na Justinovy dveře už asi 10 minut. Z breku mě bolí hlava a musím vypadat strašně. Barbara už mě dvakrát volala na oběd, ale na jídlo teď vůbec nemyslím.

Po nějaké době se dveře Justinova pokoje otevřely a já rychle vyletěla na nohy a utřela si slzy, které určitě rozmazaly i mou řasenku. Justin odstoupil od dveří a já vešla. Roztrhaný polštář, střžená záclona. Bezva.

Justin poodešel k posteli a sedl si na ni, opřel se lokty o kolena a díval se nepřítomně před sebe. Já si ihned sedla na zem před něj a snažila se navázat nějaký kontakt. Oční nevyšel, tak jsem zkusila fyzický. Přisunula jsem se blíž k posteli a dotkla se jeho paží. Nejdřív ucuknul, což mě dostalo do rozpaků, ale nehodlala jsem se vzdát. Bez něj už nic nemám.

,,Justine, vůbec to není tak, jak to vypadá. On... " nestihla jsem se obhájit, jelikož mi Justin skočil do řeči.

,,Prosímtě, hlavně nezačínej s naivníma výmluvama. Na to já už neskočím." sykl po mně a já okamžitě přerusila náš kontakt. Justin se zvedl z postele a naštvaně se zatahal za vlasy, nejspíš aby ho přešla chuť opět něco rozbít.

,,Nebudu se s tebou hádat. Není to můj styl. Sám víš, co paparazzi dokážou, tak proč si mě prostě nevyslechneš." řekla jsem a on jen protočil očima.

,,Fajn." protočil očima a s rukama založenýma na hrudi mě sledoval.

,,Prostě jsem se ráno vzbudila, nechtěla jsem tě budit tak brzy, a tak jsem šla s Esther běhat. Vrazila jsem do Shawna na ulici a akorát jsme se pozdravili. Řekl, že mě zná od tebe a jak jsme se loučili, tak mě objal. Nic víc. Viděla jsem ho popvé v životě, Justine. Jeho objetí nic neznamenalo, narozdíl od... " nedokončila jsem větu, protože jsem zčervenala a zakryla si obličej dlaněmi.

,,Pozdě! Stejně vím, co jsi chtěla říct." přiblížil se ke mně a já se postavila.

,,No a co. Stejně víš, že mám ráda jen tebe. Takže teď jsem ti to už vysvětlila a všechno je v pohodě. Na druhou stranu, zajímalo by mě, proč jsi tak zdemoloval svůj pokoj." poznamenala jsem a on se rozhlédl.

,,Nevím. Uložil jsem tě včera do tvé ložnice, protože jsem nevěděl, jestli bys chtěla usínat se mnou. A byla to chyba, protože jsem nemohl usnout a ráno jsem byl pěkně frustrovaný. Takže když jsem se vzbudil, tys nebyla doma, a v televizi byly fotky, jak se objímáš s Mendesem, naštval jsem se. Vím, že jsem to přehnal, ale jsem hodně majetnický."

,,Promiň mi to." najednou mi to bylo strašně líto. Bůhví, nad čím vším tu Justin musel přemýšlet.

,,Jediné, co nechápu je, proč jsi mě odnesl do mé ložnice, když jsi mě chtěl u sebe." nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Já fakt nevěděl, jestli..." skočila jsem mu do řeči,

,,Samozřejmě, že bych chtěla." naklonila jsem se k němu a něžně ho políbila.

•••

,,Nemáš hlad?" zeptala jsem se po chvíli.

,,Jo. Umírám tu hlady už od rána. Pojďme." řekl Justin a zvedl se z postele.

•••

Po jídle jsme jen tak leželi na sedačce, a pak jsme šli do tělocvičny a posilovali. Spolu nebo každej sám. Bylo to fajn. Utříbili jsme si každej myšlenky a spokojeně unavení jsme usnuli.

,,Dobrou noc, zlato." políbil mě do vlasů, přitiskl se ke mně a já mohla s pocitem bezpečí usnout.

A řekl ti zlato.