Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

Část 41✔️

Někdo mi chrstl ledovou vodu do obličeje. Rychle jsem se posadil, ale hned toho litoval. Strašně mě bolela hlava. Sáhl jsem si na temeno a spatřil krev. Tak jo, hlavně klid. Trochu jsem se rozkoukal a zvykl si na přítmí. Žalář. Tmavá místnost. V jedné půlce dveře. Druhá půlka oddělená mřížemi, za kterými sedím já. Ale jen v půlce, jak se zdá. Další mříže a černá plachta. Zkusil jsem se postavit. Musel jsem se přidržovat, aby to se mnou neseklo. Strhl jsem s větším úsilím a oslabenou imunitou plachtu a sesunul se k zemi. Kate ležela na zemi a nehýbala se.

,,Kate! Kathryn!" prostrčil jsem ruku mezi mřížemi a snažil se na ni dosáhnout. Sotva jsem se dotkl její ruky, dál jsem nedosáhl.

,,Kate, notak. Vzbuď se!" nic. Začal jsem se rozhlížet po cele. Žádná okna, na zdi za mnou dva řetězy do ní zakované. V Kathryniné cele bylo malé okno, ale bylo až u stropu, zajištěné mřížemi. Minimální možnost úniku. Chodil jsem dokolečka jako tygr v kleci. Nakonec jsem se opřel o zeď a zavřel oči.

Probudilo mě bouchnutí dveří. Vešel nějaký muž. Neviděl jsem mu do tváře. Hodil mi do cely láhev s vodou a odemkl celu Kate.

,,Nechte ji!" vyjel jsem a chytl rukama mříže, které dělily naše cely. Chlapík se jen uchechtl. Vzal ji za jednu ruku a přitáhl ji blíž ke zdi. Vytáhl starý klíč a připoutal jí ruku k jednomu z řetězů, jako jsem měl v cele já. Pak ji připevnil i druhou ruku.

,,Vstávej, děvko!" kopl do ní.

,,Né!" začal jsem lomcovat rukama a křičet.

,,A ty drž hubu, nebo jí zabiju rovnou!" okamžitě jsem zmlkl.

,,Uhni" řekl, když chtěl odemknout mou celu.

,,Jasně, sednu si tam do kouta a nechám tě, nás zabít." muž se jen uchechtl a vytáhl pistol. Střelil mě přímo do hrudě. Už jsem čekal kdy umřu, ale jen jsem se sesunul na zem. Otevřel jsem oči a viděl uspávací šipku.

,,Cos mi to udělal?! Nemůžu se hnout" necítil jsem vůbec svaly.

,,Tohle ti na chvíli zavře hubu." Po chvíli mě zradil i jazyk. Kurva. Něco jsem mrmlal, ale vzdal jsem to. Chlap mě dotáhl taky ke stěně a řetězy uvěznily mé ruce.

,,Sladké sny" řekl a kopl mě do hlavy. Pak už jsem viděl jen tmu.

pohled kathryn

Pomalu jsem otevřela oči a chtěla se protáhnout. Padák, vrah, voda všude, ,,Miluju tě, Kate." Kde to jsem? Snažila jsem si vybavit nějaké vzpomínky. Promnula jsem si oči a chtěla se postavit. Spadla jsem ovšem hned na zem. Byla jsem připoutaná k nějaké zdi těžkými kovovými řetězy. Velká černá místnost. Do půlky vězení, rozdělené na dvě části. V jedné jsem seděla. V druhé byl kluk ve žlutém špinavém triku a bílých šortkách. Justin.

,,Justine" snažila jsem se dostat co nejblíž k němu, ikdyž mi to pouta moc nedovolovala.

,,Ale, ale" do místnosti vešla nějaká žena. Blondýna, celá v černém, šátek na puse. Neznám ji.

,,Když už jsi vzhůru ty, začneme tebou." řekla a odemkla mříže. Donesla starou židli doprostřed mojí cely a ladně na ni usedla. Vytáhla zápisník.

,,O co vám jde?" zeptala jsem se.

,,O co myslíš?" uchechtla se.

,,No nevím, jinak bych se neptala. Na co Vám je naše smrt?" nechápavě jsem se na ní podívala.

,,No pokud nám převedete Justinovy peníze, tak umřete, abyste nás neprozradili. Pokud ne, tak umřete zbytečně. Každopádně smrti se nevyhneš. Radši se na to začni psychicky připravovat. Jsem totiž docela drastická a rychlá smrt není moje parketa." Mezitím vešli další dva muži a otevřeli Justinovu celu. Posadili ho na židli, co nejdál od zdi aby měl natažené ruce. Svázali mu k židli hruď a nohy.

,,Tak se posuneme, ne? Nějak to z tebe a Biebera dostaneme. Kreditní karty, piny, kódy safů, kód domu. Čím chceš začít?" usmála se a přehodila jednu nohu přes druhou.

,,Nic Vám neřeknu, protože nic z toho neznám" prskla jsem po ní.

,,Tak poslouchej" zvedla se a vytáhla nůž. Sedla si na mě a přejela mi nožem po tváři.

,,Nejsi ani hezká, nevím, co na tobě ten kokot vidí" začala mě štípat tvář.

,,Stejně mi to jednou všechno řekneš" přejela mi nožem po ruce.

,,Au" vyjekla jsem a vzlykla. Krev mi tekla po zápěstí.

,,Bolí?" zatlačila prstem do krvácející rány.

,,Áu" začaly mi téct slzy z očí.

,,Přestaňte!"

,,Ten pin!"

,,Justin mi ho neřekl, dost! Prosím!" zabodla mi nůž do stehna.

,,Lžeš!" vztekla se zvedla a odešla. Začala jsem brečet. Pulzovala mi noha bolestí.

,,Justine" vzlykla jsem a zavřela oči.

***

,,Co? Co se stalo?!" po chvíli se začal Justin probouzet.

,,Kurva, to nebyla noční můra" mumlal si pro sebe. Já nebrečela. Už mi jen tekly slzy.

,,Kate!" otočil se na mě Justin vydešeně. Byl pořád svázaný na židli.

,,To nic, neplakej..." skočila jsem mu do řeči.

,,Nic?! Mám zabodnutej nůž v noze!" koukla jsem zpět na svou nohu.

,,Hlavně ho nevytahuj, zhoršila bys to!" řekl rychle Justin

,,Justine, sedím tu už hodiny. Napadlo mě to"

,,Musíme se odsud dostat" začal si brblat Justin

,,Chtějí tvoje peníze, majetek, všechno" sklopila jsem hlavu.

,,Takže proto ti ublížili?" přikývla jsem.

,,Neřekla jsem jim nic. Ani neřeknu."

o týden později

Z nohy mi před dvěma dny vyndali nůž a moc mi tím teda nepomohli. Dostala jsem dvě láhve vody a jablko. Zatím mě tu mučila jen ta holka. Justina mučí nejspíš psychicky, protože vždy jen brečí za mřížemi a křičí, aby mě nechali. Pořezaná jsem všude, kde to jde. Taky už mám slušnou sbírku monoklů a otlačenin. Bůh ví, jak to dopadne.

Votes prosím <3