PROBÍHÁ KOREKCE
Pokroutil hlavou a znovu mě přimáčkl na zeď. ,,Nikdo o tobě nesmí vědět. Nikdo!"
•••
Je jen moje. Chci chránit její soukromí. Chci, aby si užila život. Musím ji ochránit před celým světem. Co se stane, až mě málem zabijou? Nebo doopr...
,,Je tady nuda." zabručí Justin další dopoledne na lehátku a vyruší mě tím u poklidného plavání. u apartmánu.
,,Chtěl bys jít k moři?" vylezla jsem z bazénu a sedla si na něj.
,,Víš, že jo?" dal mi ruce na zadek a políbil mě.
,,Tak pojď." řekla jsem a zvedla se z něj. Nesouhlasně zabručel a stáhl si mě zpět na svou hruď. Začal mě líbat a já spolupracovala. Po chvíli jsem se odtáhla a šla do kuchyně. Vzala jsem přenosnou ledničku, co tu byla a dala do ní vychlazené pití a nějaké ovoce. Po chvíli přišel Justin s osuškama a opalovacím krémem.
,,Vyměníme si to? Vezmeš ledničku a já zbytek?" přikývl a vzal ledničku na rameno. Já jsem ještě zašla pro naše telefony a následovala Justina ven z apartmánu. Došli jsme k lehátkům a položili na ně ručníky.
,,Na," podala jsem mu krém ,,jinak se spálíš." zamračil se a krém si nevzal.
,,Neumím to, pamatuješ?" pokroutila jsem hlavou a položila ho zádama na lehátko. Sedla jsem si znovu na něj a začala ho natírat. Omylem jsem se o něj otřela.
,,Pořád se mi mstíš za ten včerejšek?" trhaně vydechl.
,,Vlastně to mě ani nenapadlo, promiň. A teď se otoč." řekla jsem mu a trochu se nadzvedla aby se přetočil na hruď. Natřela jsem mu záda a nakonec jsem natřela i sebe.
,,Jdu do vody, nechceš taky?" políbí mě Justin a tím mi udělá stín při mém opalování.
,,Ne, chci se opalovat. Přijdu později. " políbila jsem ho nazpět a dál se opalovala.
,,Kate! Pojď už do vody, prosím!" volá na mě Justin z moře.
,,Nechce se mi Jussi, přijdu za chvilku." odbydu ho a dál se ohřívám na sluníčku.
,,Kate! Ka...Kate!" vystřelím do sedu poté, co slyším Justinův křik. Žádný křik plný smíchu, ale bezmocný a plný strachu. Zastíním si oči, abych viděla na hladinu, od které se odráží slunce. Jediné co zahlédnu, jsou potetované ruce, co chvíli máchají ve vzduchu a pak nic.
Vtipálek. Na to mu neskočím. Po chvíli na hladinu vyplave Justinovo tělo. Nehýbe se. Ale mělo by, ne?!
,,Panebože, Justine!" rozběhnu se do vody a skočím šipku, abych u něj byla co nejdřív. Chytnu Justina a plavu s ním ke břehu, přitom se snažím neutopit.
Nohy má stále trochu ve vodě, ale úplně na břeh Justina neunesu. Dýchá, ale neprobouzí se. Začnu hystericky brečet. Panebože, prosím.
,,Justine, prosím, neumři mi. Notak!" klepou se mi ruce a nevím, co mám dělat. Začnu ho mírně fackovat přes tváře. Nic. Ani se nehl.
,,Justine!" zkusím dýchání z úst do úst. Než se však stihnu vůbec nadechnout, silné potetované paže se omotají kolem mě a přitisknou mě k sobě. Justin otevře oči a začne se smát. Začnu štěstím brečet.
,,Ty žiješ!" objala jsem ho a nehodlala se ho pouštět.
,,A teď jdi ode mě!" odstrčila jsem ho od sebe a on se na mě nechápavě podíval.
,,Vyděsil si mě k smrti." sklopila sem hlavu.
,,Promiň, nechtěl jsem. Ale ty jsi pořád nešla do tý vody." objal mě.
,,Tohle mi už nedělej." přikývl.
,,Co bys řekla na vodní skútr?" koukl na mě Justin, když jsme leželi jen tak v písku a na půl ve vodě.
,,Ale je ti jasný, že se budu bát?"
,,To risknem." zasmál se a už mě vedl někam po pláži.
,,Dobrý den, je možné si půjčit některý z ..." začal mluvit Justin s nějakým chlapíkem u vodních skútrů. Já jsem se však otočila za dětským pláčem nějakého malého chlapečka. Vypadal tak na 6 let. Vedle něj stála starší paní a něco mu říkala. Nerozuměla jsem jí, proto jsem pustila Justinovu ruku a šla blíž.
,,...jenže já už jsem na to stará, sluníčko. Nemůžeš na tom jet sám, víš." dřepla si ta paní k němu a objala ho.
,,Promiňte," přišla jsem ještě blíž a paní se zvedla ,,mluvíte o vodních skútrech? Já a můj přítel zrovna na jeden jdeme. Pokud by vám to nevadilo, vašeho vnuka bychom mohli vzít s sebou. Nebude to žádná zběsilá jízda, nebojte." paní vypadala překvapeně.
,,A to by šlo?" zeptal se chlapeček a objal mě kolem nohou.
,,Pokud vás tím nebudu obtěžovat. Víte, jsem na to už stará a..." skočila jsem jí do řeči.
,,Ani v nejmenším. Jak se jmenuješ broučku?" nahnula jsem se k němu.
,,Jsem Ben." zaculil se na mě.
,,Já Kate." podala jsem mu ruku a potřásla jsem si s ním. Nakonec jsem si ho vzala do náručí.
,,Já jsem Samantha," podala mi paní ruku ,,ještě jednou děkuji." potřásla jsem si i s ní.
,,Nemáte zač. Miluju děti, takže mi to vůbec nevadí." usmála jsem se na ni a vrátila se za Justinem.
,,Wow, adoptovala jsi nám už dítě? Nemyslíš, že jsme se o tom spolu měli pobavit?" zasmál se Justin.
,,Tohle je Ben, lásko. Je to vnouček támhle té paní." ukázala jsem na Samanthu, sedící na lavičce u moře.
,,Chtěl moc jet, ale ona s ním jet nemohla. Tak jsem mu nabídla, že ho vezmeme. Vadí to?" Justin se jen usmál a pohladil Bena po hlavě.
,,Jasně, že ne. Ahoj chlape." uculil se na něj a já se málem roztekla. Skútr už byl připravený a tak jsme po chváli vyjeli. Chvíli jsem řídila já, ale jinak Justin. Mu to jde líp.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,To bylo super!" radostně vykřikoval Ben, když ho Justin postavil na břeh a sám slezl ze skútru.
,,Děkuju moc." skočil mu kolem krku a Justin si ho vzal na ruce.
,,Není zač, mladý muži." řekl Justin mile a já se nemohla neusmát.
,,Jste úžasní. Jednou budete skvělí rodiče." řekla Samantha, když si vyzvedávala Bena. Justin si mě jen přitáhl za pas a dal mi pusu na tvář.
,,Ti nejlepší." řekl a já se na něj jen usmála.
,,Tak my už asi půjdeme, děkuju ještě jednou. Jak se říká, Bene?" koukla Samantha dolů na Bena.
,,Děkuju, Kate a Justine." jen jsme se na něj usmáli.
,,Počkat! Já vás znám, že vy jste Justin Bieber?" zeptala se Samantha.
,,Jo, jsem to já." přikývl Justin a usmál se na ni.
,,Říkala jsem si, že vidím známou tvář. Rozhodně nejste takový, jak vás prezentují média. Nashle." zamávali jsme jí a vrátili se na pláž.
