PROBÍHÁ KOREKCE
Pokroutil hlavou a znovu mě přimáčkl na zeď. ,,Nikdo o tobě nesmí vědět. Nikdo!"
•••
Je jen moje. Chci chránit její soukromí. Chci, aby si užila život. Musím ji ochránit před celým světem. Co se stane, až mě málem zabijou? Nebo doopr...
Ráno jsem se probudil s něčími vlasy v obličeji. Usmál jsem se a podepřel se lokty. Na nočním stolku jsem zaregistroval hodiny, které ukazovaly asi deset ráno. Vedle nich ležel můj telefon, který se najednou rozvibroval a na obrazovce se rozsvítilo jméno Scooter a v pozadí byla fotka mě a Scootera, když jsme se poprvé potkali. Jsem nostalgický děcko, no a co.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Natáhl jsem se pro telefon a hovor přijmul.
,,Máš štěstí, že jsem byl už vzhůru. Kdybych totiž nebyl, tak bych měl pěkně otrávenej den, že jsi mě vzbudil." zasmál jsem se a lehl si zpět do postele. Musel jsem mluvit potichu, protože Kate ještě spala.
,,Taky přeju dobrý ráno. Potřebuju se setkat kvůli práci, Justine. Dneska na oběd. Pošlu ti adresu, kde budu. Mám tam sraz ještě s někým, takže tam na tebe rovnou počkám." řekl Scoot, když se Kate začla probouzet. Něco zamumlala, přivinula se ke mně a podvědomě mi začla jezdit prsty pravé ruky po hrudi. Dal jsem si pravou ruku za hlavu a usmál se z toho příjemného pocitu, který ve mně Kate vyvolávala.
,,Vezmu Kate s sebou." řekl jsem jednoduše.
,,Dobře, to nevadí. Tak zatím." típl to. Zamknul jsem telefon a položil ho zpět na stolek. Natočil jsem se ke Kate a začal ji hladit po odhalených zádech. Kate se pomalu probrala a koukla na mě.
Nejdřív se trochu zarazila, párkrát zamrkala očima a nakonec se usmála.
,,Dobrý ráno." posadila se a přitáhla si peřinu k hrudi, čímž si zakryla prsa. Nespokojeně jsem zabručel, ale nakonec jsem se zasmál.
,,Nemusíš se stydět." popíchl jsem ji.
,,Nestydím, ale nepotřebuju, abys po mně skočil hned z rána." zavtipkovala. Hladově jsem na ni koukl a strhl jí peřinu z těla. Měla kalhotky. Jakto, že má kalhotky? Kdy si je stihla obléct?
Zabručel jsem a sedl jsem si na ni. Kate se začla smát a snažila se uvolnit z mého sevření. Přišlo mi komické, jakou mám nad ní sílu, ale když se ke mně přiblížila a přitiskla se k mým rtům, najednou jsem ztratil kontrolu. Nechápu, jak jsme se zde ocitli tak rychle. Asi jsme to chtěli oba už nějakou dobu. Celou dobu o ní mluvím, jako o kamarádce a přitom se mi o ní zdají ty nejúžasnější sny. A teď je v mojí posteli a dobrovolně mě líbá.
Ani jsem si neuvědomil, jak mě zvládla otočit pod sebe a než jsem se vzpamatoval, byla pryč. Mrška. Jediné, co jsem mohl následovat, byl její smích.
Vyběhl jsem z pokoje a já utíkal za ní. Ještě, že tu nebyla Barbara, protože jsme tu běhali jen ve spodním prádle.
Naštěstí ten dům znám lépe, než ona, takže když zaběhla k hale, věděl jsem, že mám vyhráno.
Zpomalil jsem a s úšklebkem došel do haly, kde se nervózně rozhlížela a evidentně odmítala přiznat prohru.
Otočila se na mě a přemýšlela kam zdrhnout. Myslel jsem si, že už ji mám, ale zaběhla do koupelny.
Když jsem došel dovnitř, všiml jsem si Kate ve sprše. Křečovitě svírala kliku a nejspíš mě odmítne pustit dovnitř.
,,Kate, víš, že to, že se nehýbeš neznamená, že tě nevidím." zasmál jsem se sledoval každý její pohyb.
,,No neříkej." protočila očima.
,,Tak jo, konec srandy. Vylez. Vyhrál jsem."
,,Nevyhrál jsi nic." ušklíbla se. Bohužel neměla sílu. Sprchu jsem vypáčil do minuty a po chvíli jsem si přehazoval Kate přes rameno.
Když jsem vycházel z koupelny, ucítil jsem vůni z kuchyně. Podíval jsem se na Kate a ona na mě. Barbara, naznačila a potichu se plácla do čela. Pomalu jsem šel ke schodům. Barbara byla otočená k plotně a něco míchala. Potichu jsem šel kolem dveří a snažil se neudělat žádný zvuk.
,,Vidím vás, děti." se smíchem se otočila, ale když viděla, že mám Kate přehozenou před rameno, úsměv jí zamrz na tváři a zčervenala.
,,Omlouvám se. Oběd bude za půl hodiny." zasmál jsem se a Kate si schovala obličej. Vynesl jsem ji po schodech nahoru a postavil ji na zem.
,,Justine, kde jsou vlastně všechny moje krabice a věci?"
,,No víš..." nenechala mě domluvit.
,,Co jsi s nimi udělal, Justine Drew Biebere?!" zakryl jsem jí oči a zavedl ji do jejího pokoje. Otevřela oči a chytila se za pusu.
,,Kdy, jak, to ty?!" usmívala se.
,,Jo, když si včera usnula, tak nějak jsem to chtěl udělat, protože ty jsi byla unavená." poškrábal jsem se na zátylku. Skočila na mě a objala mě.
,,Děkuju!" Zasmál jsem se a ona taky. Pořádně jsem ji pomačkal a postavil ji na zem.
