Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

Část 52✔️

,,Ne. Já prostě venku nepočkám"

,,Justine, ale nemusíš tam se mnou chodit. O nic nejde"

,,Jde o tebe, takže tam půjdu. A buď půjdeš dobrovolně, nebo ne." zamračila se na mě a založila si ruce na hrudi. Nepohla se ani o centimetr. Fajn. Přehodil jsem si ji přes rameno a zaklepal na dveře.

,,Dobrý d..."

,,Dobrej" usmál jsem se na sestřičku se jmenovkou Pamela a prošel dveřmi s Kate přes rameno. Za stolem seděl muž v bílém obleku. U stolu byly dvě židle. Přes bouchání na má záda a tiché brblání, jsem došel až ke stolu a postavil Kate na zem. Dal jsem jí pusu na nos a posadil se na židli.

,,Dobrá tedy. Co vás trápí?" zeptal se doktor.

,,Myslím, že jsem těhotná, Teodore"

,,Tak se na to podíváme. Pojď si lehnout na lůžko a vyhrň si třičko pod prsa, prosím." Kate odešla s doktorem někam za závěs.

,,Pane Bieber, můžete jít za svou přítelkyní, jestli chc..." nedořekla sestřička a já ihned vystřelil ze židle jako střela. Doktor začal Kate dávat na podbřišek nějaký gel a potom po něm začal přejíždět ultrazvukem. Koukal zamračeně na obrazovku a něco si mrmlal.

Po chvíli si nasadil brýle a podíval se do nějakých papírů. Znovu přejížděl Kate po břiše a nakonec se přestal mračit. Podíval se na Kate a poté na mě. Ani jsem nedutal a čekal, co nám doktor řekne. Drtit jsem Kate ruku. Doktor podal Kate kapesník a ona si začala utírat gel z těla.

,,Není to ještě úplně jasné, ale mám podezření, že jsi opravdu těhot..." uviděl jsem tmu.

pohled kathryn

,,Není to ještě úplně jasné, ale mám podezření, že jsi opravdu těhotná, gratuluji" usmál se na mě lehce Teodor. Seběhlo se všechno tak rychle a já byla v šoku.

,,Justine!" Justin pustil mou ruku a sesunul se k zemi, omdlel. Rychle jsem slezla z lůžka a sklonila se k Justinovi.

,,Hlavně ho nezvedej, mohl se bouchnout do hlavy. Ustup Kate" pomohl mi vstát a ukázal na židli. Pamela přišla se sklenicí vody a podala ji pohotově doktorovi. Ten posvítil Justinovi do očí. Jelikož omdlel na boku, tak ho Teodor otočil na záda a sáhl mu na krk a tím zkontroloval tep. Otočil se na mě a podal mi sklenici vody. Rychle jsem vstala ze židle a začala jsem Justinovi šplíchat vodu do obličeje.

,,Justine" začala jsem ho trochu plácat po obličeji a on se pomalu probouzel.

,,Pomalu, pomalu, pane Bieber. Omdlel jste nám tady." Justin se podíval na mě a pak na doktora.

,,Je to pravda?" zeptal se a pomalu se zvedal. Doktor přikývl zároveň s mou odpovědí.

,,Jo, je. Takže, Teodore. Kdy je nejbližší možný potrat?" oba dva na mě vykulili oči. Justin se postavil a trochu zavrávoral.

,,Cože? Jak jako potrat? Jako potratit dítě? Naše dítě? Kate! Něco, co jsme zplodili z lásky? To nemůžeš, prosím. Promluvme si o tom. Doktore, nesmíte jí to dovolit. Nemůžeš jít na potrat. Proč?" Justin se narovnal, nervózně se tahal za vlasy a nakonec jsem skončila v jeho medvědím objetí.

,,Takže ty to dítě chceš?" začaly mi slzet oči.

,,Kate, o tom ani nevtipkuj. Jasně, že toho prcka chci!" rozbrečela jsem se.

,,Já se jen bála, že to se mnou nemyslíš moc vážně a že bych ti zničila život. Všichni by to zjistili a byl bys zase terčem médií" poposmrkla jsem a přijala kapesník od Pamely.

,,Neblázni, Kate. Miluju tě. Chci s tebou žít šťastně až do smrti. Nikdy bych tě neposlal na potrat. Panebože! My budeme mít díte!" vzal mě a zatočil se se mnou dokola. Když se na mě podíval, brečel taky.

,,No, hrdličky. Tak to myslím dořešíte doma. Každopádně nevolnost bude normální, toho se nebojte. Taky čekej výkyvy nálad, změnu chuti. Kyselé okurky namáčené v nuttele jsou taky normální. Hormony jsou zrádné, takže, pane Bieber, při naštvanosti radši odejděte nejlépe úplně z domu a za takových 10 minut se vraťte buď s čokoládou, nebo slané brambůrky taky zabírají. Pokud bude všechno normální, tak přijďte za měsíc na kontrolu." přikývli jsme a odcházeli z ordinace.

,,Doktore?" otočil se Justin na Teodora.

,,Ano? Mohu ještě s něčím pomoct?"

,,Mám takovou bezpečnostní otázku" poškrábal se Justin nervózně na zátylku.

,,Ptejte se" vybídl ho doktor.

,,Pohlavní styk je možný jak dlouho, aby to neublížilo miminku?" řekl trochu se smíchem Justin a já chytla totální záchvat smíchu. Musela jsem si vzít další kapesník na slzy, které mi tekly, jak jsem se nemohla přestat smát.

,,Maximálně do tří měsíců těhotenství. Pak bych to již neriskoval, pane" Teodorovi cukaly koutky.

,,Fajn, díky" otočil se Justin a vzal mě do náruče. Se smíchem jsem vyjekla a omotala si ruce okolo jeho krku. Vyšli jsme z nemocnice a šli k autu. U budovy stáli strašně nenápadní fotografové. Neřešili jsme je a dál pokračovali k autu.

***

,,Jaké to bude mít jméno?" zeptal se Justin, když jsme seděli na sedačce a koukali na nějaký film.

,,Justine," zasmála jsem se ,,není to žádné "to", ale naše dítě. A nevím, jaké bude mít naše dítě jméno. Nějaké vybereme. Necháme si vůbec říct jestli to bude kluk, nebo holka?"

,,Já bych to nechal až na porod, ale jak chceš. Můžeme vybrat jméno pro kluka i pro holku a pak to prostě bude jedno, nebo druhé" usmál se Juss a políbil mě. Ten nápad se mi líbí.

Votes prosím <3

Doufám, že máte všichni uložený příběh Don't Get Close To Missing Killer :)