o několik dní později
,,Hodně štěstí, zdraví. Hodně štěstí, zdraví. Hodně štěstí, milá Kate. Hodně štěstí, zdraví." vzbudí mě celá rodina křikem u postele. Když otevřu oči, vidím krásný dort a zapálené svíčky. Všichni stojí nastoupení těsně u mé postele a na tvářích jim hrají úsměvy. Okamžitě se zvednu a svíčky sfouknu. Ihned po potlesku se jako vojáci nacvičeně seřadí a táta tento rok stojí v čele. Obejme mě, zatímco mamka pokládá dort a Theresa zvedá ze země nějakou tašku.
,,Všechno nejlepší, holčičko moje." popřeje mi a já nedokážu zadržet úsměv.
,,Děkuju moc, tati. Mám tě ráda." usmějeme se na sebe a taťka odstoupí. Theresa si stoupne přede mě a taky mi začne přát. Přátelé, dostala jsem parfém, o kterém jsem jí říkala asi před půl rokem.
Má sestra je známá tím, že se vás na tyto důležité věci ptá hodně dopředu, abyste si neuvědomili, že si tím plánuje třeba dárek k narozeninám. Parfém jsem postavila na toaletní stolek a vrátila se k mamce, která sice držela jen krásnou kytku, ale já už u jejího dárku byla i doma. Začíná na Ju- a končí na -stin Bieber.
,,Od nás už jsi dárek dostala, tak doufám, že se nezlobíš." řekla, když mi taky popřála a podala mi uvázanou kytici.
,,Jasně, že ne, mami, od vás jsem dostala ten nejlepší dárek, co jsem mohla." pevně ji obejmu. Všichni odejdou a já zaběhnu do koupelny vyčistit si zuby a nalíčit se. Přece to, že mám narozeniny, neznamená, že nepůjdu do školy. Pff. Není to teda má ideální představa, ale táta o něčem takovém, jako je "volný narozeninový den", nechce ani slyšet.
Nakonec na sebe stříknu trochu nového parfému a přejdu ke skříni. Dnešek je pro mě docela speciální, tudíž na sebe hodím dokonce světle modré džíny s vysokým sedem a světle, opakuji světle růžovou halenku. Normálně bych si to na sebe neoblíkla, protože bych zamkla dveře od domu, otočila se na ulici a buď by mě hned auto ohodilo vodou z chodníku (ne, v mém případě by předtím ani nemuselo pršet) a nebo by mě posral pták. Vesmír by si vymyslel cokoliv.
Celou mou přípravu jsem zakončila vyžehlením vlasů, aby byly rovné a v předsíni obutím bílých Vans tenisek.
Dostanu sáček se svačinou, který schovám do tašky, a pusu na čelo. Jelikož mě vzbudili brzo, tak mám na cestu spoustu častu. Normálně bych vyjížděla autem o půl osmé, ale je teprve sedm, takže mám opravdu hromadu času a půjdu pěšky. Vytáhnu tedy sluchátka a když je konečně zapojím, rozejdu se po chodníku.
•••
V klidu a mírumilovně jsem si to kráčela ke škole, Harry Styles zpíval svou Sigh Of The Times, všude kolem mě klid, ale někdo se to rozhodl narušit.
Troubení jsem slyšela i přes sluchátka a když jsem se konečně otočila, spatřila jsem matně černé Lamborghini. Ale ne, pomyslela jsem si. Můžete třikrát hádat kdo brzy ráno budil moje sousedy.
S úsměvem si dám hlavu do dlaně a dělám, že jsem ho vlastně neslyšela ani neviděla. Je strašně nenápadnej.
,,Kate! Nedělej, že mě nevidíš, protože já vím, že vidíš. Nechceš, abych znova troubil, že ne?" zavolal na mě se smíchem a v tu ránu se mi sluchátka z uší dostaly samovolně do kapsy a já kráčela opačným směrem přímo k Justinovi.
,,No vidíš," zasmál se a vystoupil z auta (asi ho vůbec nezajímalo, že stojí uprostřed ulice, protože nechal otevřené dokonce i dveře) ,,přece neutíkáš od svého nejlepšího kamaráda!" najednou vytáhl ruce zpoza zad a v nich držel kytici krásných modrých růží. Začaly mi slzet oči a Justin se mi zasmál, jako kdybych na to snad neměla právo. Mám narozeniny a on provede tohle!
ČTEŠ
Bieber's Secret Girl(cz) ✔️
FanfictionPROBÍHÁ KOREKCE Pokroutil hlavou a znovu mě přimáčkl na zeď. ,,Nikdo o tobě nesmí vědět. Nikdo!" ••• Je jen moje. Chci chránit její soukromí. Chci, aby si užila život. Musím ji ochránit před celým světem. Co se stane, až mě málem zabijou? Nebo doopr...