Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

9. Část

pohled kathryn

,,Co to mělo být?" zeptala jsem se překvapeně.

,,Promiň, to... to byli novináři," řekl Justin a svěsil hlavu ,,pochopím, když teď odejdeš a nevrátíš se. Soukromí je to nejdůležitější na světě, co máš a toho se mnou moc mít nebudeš, takže," dal si hlavu do dlaní.

,,Justine, já ale nikam nejdu. Nenechám tě v tom všem. Když už jsem se dostala až sem. K tobě. Nebudu zas jen nečinně přihlížet na novinky na internetu, jak ,,Slavný zpěvák Justin Bieber opět padl mezi drogy a závodění.", chápeš? Budu ta nejlepší kamarádka, jakou jsi kdy měl. Už tím, že jsem tak obyčejná. Budeš se mnou moct dělat všechny ty obyčejné věci, které ti sláva vzala. O to se postarám. Vím, jak to chodí. Ignorovat je. Lži, co si vymyslí, neposlouchat. Neodpovídat na absurdní otázky. A hlavně jim nikdy neukázat, jak moc na dně jsem." vzhlédl ke mně a brečel.

,,Jak se ti kdy odvděčím?" šeplt.

,,Už to, že můžu být v tvé přítomnosti, mi stačí," přistoupila jsem k němu a pohladila ho povzbudivě po ramenu ,,ale notak." nakonec jsem se na něj vrhla a objala ho tak silně, jak jsem uměla, což Justina asi úplně složilo, protože se rozbrečel ještě víc.

,,Je toho na mě prostě moc. Po tom, co se se mnou rozešla, tu pro mě nikdo nebyl. Někdy mám chuť to opravdu všechno vzdát." pořád brečel.

,,Pojď." chytla jsem ho za zápěstí a vedla ho nahoru po schodech, na kterých jsem potkala Barbaru.

,,Zlatíčko, copak se stalo? Neplakej." pohladila Justina po vlasech, načež jsem se zaculila, protože to bylo extrémně roztomilé.

,,Barbaro, udělala byste nám prosím čaj a donesla ho do Justinovy ložnice?" jen kývla a usmála se.

,,Děkuji." řekla jsem a pokračovala v cestě do poslední místnosti, kterou jsem ještě neměla možnost vidět.

•••

Otevřela jsem mohutné dveře a nestačila se divit. Pokoj byl úžasný a hlavně uklizený. To se divím. Uprostřed velká postel, která jen čekala na to, až do ní skočím, ale na to teď nebyl tak nějak úplně čas.

Svlékla jsem Justinovi mikinu a položila ho do postele. Sundala jsem mu boty a odhrnula vlasy ze zpoceného čela a ubrečených očí. Chtělo se mi z toho pohledu na něj taky brečet, ale musela jsem to zvládnout. On mě potřebuje.

Sama jsem si teda sundala fialový svetřík a zatáhla trochu závěsy, aby tu nebylo tolik světla. Mezitím nám Barbara donesla čaje. Ukázala jsem jí, ať je dá na stůl a děkovně se na ni usmála. Jen přikývla a potichu odešla.

Justin už jen ležel a občas mu vytekla nějaká slza. Tohle je špatné.

Vyndala jsem z kapsy svůj mobil a taky si vyžádala ten Justinův. Mamce jsem napsala, že jsem v pořádku a nastavila jsem nám tiché režimy. Podívala jsem se na něj a bylo vidět, že se snaží nebrečet.

,,No tak, pojď sem," otevřela jsem náruč, Justin se posunul blíž ke mně a objal mě kolem pasu, načež jsem se trochu zatřásla z jeho doteku ,,nemusíš být pořád tak silný.". Jakmile jsem to dořekla, Justin k sobě stiskl víčka a vzlykl. Stiskla jsem ho pevněji a nechala ho se vybrečet, potichu to ze sebe všechno dostat. Hladila jsem ho po vlasech a když po asi 10 minutách ustavičného brečení usnul, vzala jsem si mobil a vyfotila si to. Byla to pěkná fotka. Justin tam neměl obličej, jen vlasy a tetování křídel, co má na krku. Já tam měla obličej, ale jen od nosu dolů. Mobil jsem nakonec zamkla a zavřela oči.

•••

Probudila jsem se až k večeru, usuzujíc dle tmy za závěsy. Díky bohu Justin pořád spal. Vymanila jsem se tedy z jeho sevření a vzala čaje, rozhodnutá je dole ohřát. Potichu jsem sešla schody a ohřála je v mikrovlnce. Jak se mi to povedlo, když má Justin v domě technologie tak o sto let napřed? Nevím.

Když jsem se vracela do pokoje, Justin už byl vzhůru.

,,Ahoj." usmál se, jakmile mě spatřil. Vypadal mnohem líp. Sice trochu rozespale, ale líp. Hlavně mi připadalo, že už v sobě nic nemusel držet.

,,Ahoj," slabě jsem se usmála ,,přinesla jsem nám čaj. Mohl by se ti hodit." Justin se usmál a jeho vděčný výraz mluvil za vše.

,,Děkuju." řekl, když jsem si za ním sedla na postel a odhrnula peřinu. Tác s čaji jsem položila mezi nás a Justin si vzal telefon, vyfotil si to a za chvíli mi podává jeho telefon, kde je fotografie mých nohou a čajů. ,,Great time with my secret girl."

,,Takže jsem tvoje tajná dívka, jo?"

,,Ano. Ale víš, jak to myslím, ne?" zasmál se a upil z čaje.

,,Jasně, že vím. Ale stejně. Bieberova tajná dívka. Je to divný." řekla jsem a najednou jsme oba propukli v nezastavitelný smích.

Pokud jsem to správně pochopila, Justin mě chce držet dál od fotografů, abych měla co nejdýl svoje soukromí, zacož jsem mu vděčná, ale myslím, že jsem připravená se ho vzdát, kvůli němu. Ale čím dýl to takhle bude, tím dýl to nezasáhne mou rodinu. Aspoň ne tak brzy.

•••

,,Justine, myslím, že bych se měla vrátit domů. Zítra je ještě škola. Mám doma nějaký nedodělaný věci a..." podívala jsem se na něj poté, co jsem dopila čaj a položila ho na tác.

,,No jasně. Promiň, málem bych zapomněl. Pojď." vzal tác a já ho následovala dolů po schodech do haly. Po cestě jsem zavolala na Barbaru do kuchyně, že moc děkuji za pohoštění a ona na mě jen odkřičela něco, jakože nemám zač a ať se zas někdy stavím, nebo co.

Nakonec jsme nasedli opět do Berušky a Justin mě zavezl domů. Otevřel mi dveře od auta a zavedl mě až k domu.

,,Děkuju za dnešek. Za to, že jsem mohla vidět kde bydlíš a jak jsme si pokecali." usmála jsem se.

,,To já děkuju. Však ty víš." nechtěl se k tomu vracet a já to chápala. Obejmul mě a já mohla ještě na malou chvíli fetovat jeho vůni.

,,Tak ahoj." usmál se a už startoval a odjížděl.

,,Ahoj" zašeptala jsem a vešla do domu.