Fucking Bieber

Odvoz

,,On za tebou přišel?" Zeptala se vykuleně Jess. ,,Ano, přišel" usmála jsem se na ni. Bylo to tak milý jak prostě mě viděl, uklidil ten telefon a šel za mnou. ,,A co jste si říkali?" Zase je zvědavá. ,,Znám ho pomalu hodinu. Nic zajímavého" jen se usmála a dal si v klidu připravovala na hodinu. Jo, kdyby tak věděla, že mi polil ty šaty. Kdyby vůbec věděla, že byly ty šaty polité.

Já si v klidu sedla do lavice a vzala do ruky mobil. Odepsala sem Rose. Když už jsem ji po tak dlouhý době viděla, rovnou jsme i zůstaly v kontaktu. Odepsala jsem a mobil odložila na stůl.

Jenže moc dlouho tam neležel. Přišlo mi nějaký upozornění na Facebook. Když jsem ho rozklikla, okamžitě mě to přesunulo na ikonu, kde bylo nahoře napsáno žádosti o přátelství. Jako první jméno na seznamu žádosti bylo: Justin Bieber. Otočila jsem se na něj, měla jsem úsměv od ucha k uchu. On na tom nebyl jinak. Otočila jsem se na něj a klikla na slovo potvrdit. Zase jsem se usmála a zakroutila hlavou.
××
Jo, konečně domů. Rozloučila jsem se s Jess, dala sluchátka do uší a odešla z toho ústavu. Došla jsem na zastávku. Poslouchala jsem co mi hraje ve sluchátkách, když v tom se u mě zastavilo černé, nablýskané a hádám, že nějaký nejnovější BMW. To auto mělo tmavý skla, takže jsem netušila kdo v něm může sedět. Začla jsem se celkem bát. V každé kriminálce to je právě tak, když vás chce někdo unést, dotyčný má vždy černé auto a tmavé skla. Jo, opět je tu má bujná fantazie.
Beztak je to jen další kravaťák, co potřebuje poradit cestu. Opak byl, ale pravdou. Když dotyčný stáhl okýnka viděla jsem tam osobu, kterou bych nejméně čekala. Justin.

,,Chceš odvést domu?" Zase se usmíval. ,,Nechci tě otravovat. Navíc autobus by měl přijet každou chvilku" řekla jsem. ,,Kdybych nechtěl, žádný odvoz bych ti nenabízel" opět se usmál. ,,Tak dobře" rozešla jsem se k autu a otevřela dveře. Sedla jsem si a on se rozjel. Nevěděla jsem co si s ním mám povídat.

,,Od kuď si se sem přestěhoval?" Zeptala jsem se. Vím, že se přestěhovali řekla mi to dnes narychlo Jess. Ale to bylo vše co mi řekla. ,,Jak víš, že jsme se přestěhovali?" Zeptal se. ,,Jess" zasmála jsem se. ,,Tak to potom vše chápu" usmála se a pokračoval. ,,Bydleli jsme v Kanadě, ale mamka musela kvůli práci odjet sem. Takže jsem tady" zasmál se. 'Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi tady' řekla jsem si v duchu.

,,No a ty?" Podíval se na mě. ,,Už jsem tu od narození. Nejradši, bych někam odjela daleko. Každý den jsem jak v bublině, která se jmenuje stereotyp. Každý den vím co se semnou bude dít. Půjdu do školy, přijdu domů a pojede to dokola. Někdy, bych odjela třeba na konec světa a tam zůstala aspoň 10 let. Ale bohužel" skončila jsem svůj monolog. Justin na mě koukal udiveně, ani nestihl koukat na cestu. ,,Věřím. Někdy mám takový pocit taky" řekl mi upřímně.
,,Zahni tady, ten třetí barák" řekla jsem v rychlosti. On tak učinil. Zahnul a zastavil před domem. ,,Děkuju ti moc. Zítra" usmála jsem se na něj. Taky se usmála, když jsem, ale chtěla vystoupit, slyšela jsem na poslední chvíli ten jeho hlas. ,,Kristen?" Zeptal se opatrně. ,,Ano?" Koukla jsem se na něj. ,,Můžu ti pak napsat?" Culil se. ,,Na to se nemáš, ani ptát. Měl jsi učinit" usmála jsem se. ,,Pa" dodala jsem a odešla pryč.

,,Jsem doma" zařvala jsem. Mamka měla ranní, takže už by měla být doma. ,,V kuchyni" Slyšela jsem mamku. Rozešla jsem se tedy do kuchyně. ,,Ahoj" dala jsem ji pusu na tvář. ,,Ahojky, jak bylo ve škole.?" Usmála se. ,,Asi jako každej den" řekla jsem a při tom koukala do lednice, co bych si dala k obědu. ,,Na sporáku máš špagety" zasmála se máma, když už jsem asi pětkrát nahlédla do lednice. ,,Aha" zasmála jsem se.
Vzala jsem talíř, nandala špagety a dala je do mikrovlnky. Když jsem dávala jídlo do trouby, blikl mi telefon položený na stole. Přešla jsem od kuchyňské linky ke stolu. Vzala jsem si mobil a okamžitě se mi vykouzlil úsměv. Na displeji jsem měla zprávu od Justina. Stalo v ní: Když mi říkala Jessica, že mi chce představit nějakou holku, netušil jsem, že bude tak krásná.😍 Bušilo mi z toho srdce. Pořád jsem si tu zprávu četla dokola. Byla jsem jako přikovaná, ani pohnout jsem se nemohla. Položila jsem telefon na stůl. Poněvadž jsem netušila co mu mám na to odpovědět. Přešla jsem k mikrovlnce, vzala si z ní jídlo a sedla ke stolu. Mezitím co jsem jedla, přemýšlela jsem co mu odpovědět, pak mě to ale napadlo. Vzala jsem telefon, otevřela Messenger a začla psát: Já zas myslela, že to bude nějakej arogantní idiot. Jsem ráda, že není. (Teda aspoň doufám. Na první pohled tak nepůsobí)😇. Zasmála jsem se a dala mobil opět na stůl. Nic jiného mě totiž nenapadlo. Šla jsem si připravit do školy, když mi na schodech opět zablikala zpráva: Třeba na mě časem změníš názor😂☺Tak to jenom doufám, že todle se nestane. Otevřela jsem tu zprávu a odepsala: Ja myslím, že za týden už tak krásná nebudu. Jak jsi řekl každý může změnit názor. V tom případě ty určitě nebudeš výjimka😛
Mezitím co jsem mu odpověděla jsem si připravila. Lehla na postel a odpovídala panu Bieberovi

Justin: Na co bych měl změnit názor? Na to, že jsi krásná? Na to se nedá změnit názor. Možná, když půjdeš na nějakou plastiku, potom bych ho možná změnil🙊. A to doufám, že se nechystáš😱

Kristen: Tak to asi budu krásná furt. Na žádnou plastiku se nechystám, nebo třeba opravdu změním názor a na nějakou zajdu🤗😀
××
,,Kristen?" šeptala ke mě máma. Pomalu jsem otevřela oči. Já jsem usnula? ,,Ano?" Otočila jsem se na ni. ,,Jedu nakoupit. Říkám ti to, aby si se potom nedivila kde jsem" usmála se. ,,Dobře. Ani nevím jak jsem usnula" usmála jsem se. Mamka se na mě taky usmála a odešla z pokoje pryč. Vzala jsem si telefon do ruky měla tam asi 4 zprávy od Justina.

Justin: Kdybych tě neznal, ani by se mi nechtělo zítra do školy🤔😇

Kde jsi?

Neignoruj me😄

Kristen..😶😱

Zasmála jsem se. Odpověděla jsem mu hned.

Kristen: Promiň. Unsula jsem, ani nevím jak🤔🙄Přišla na mě nějak únava.

Justin: To jsem byl tak nudný, že jsi usnula?😂

Kristen: Třeba už jsem změnila názor a začal si mě nudit😂😊

Hodila jsem mobil na postel a šla se vykoupat s úsměvem na tváři.