Jak ti je?

5.4K 130 6
                                    

,,Můžeš Kristen už vstávat? Nebudu tě budit stokrát dokud si tvůj zadek nerozmyslí kdy vstane" křičela na mě máma z chodby, poté co mě už asi po třetí šla vzbudit.

Fakt 'miluju' tydle rána, kdy je naštvaná na okolní svět a hlavně na mě jen proto, že se špatně vyspala. Za její mindráky já fakt nemůžu. ,,Ne, mami. To fakt nemůžu. Protože jak jsem ti již asi po třetí řekla, mám nařízený budík, takže nevidím důvod proč me budíš" prskla jsem po ní zabalená v peřině. ,,Přestaň být drzá" zakřičela na mě pořád z chodby.  ,,Víš co? Já radši vstanu, aby tvoje ranní nálada byla aspoň o kousek lepší" vylezla jsem s postele. Fakt, Todle mám doma asi jenom já.

,,Už mě fakt sereš" řekla mi do očí, když jsem kolem ní prošla. ,,Čím? Že jsem nevstala?" Zastavila jsem se v chůzi. ,,Přesně tím. Já to pro tebe myslím dobře, aby si nezaspala a ty jsi na mě ještě drzá" jen jsem se jí vysmala do obličeje. ,,Tak to jo" řekla jsem a byla připravena odejít do koupelny. ,,Poslední dobou se chováš jak nevděčnej spratek, a jsi den ode dne drzejší". ,,Tak sis mě neměla dělat, když nejsem podle tvých představ" tadle věta ji vždycky naštvala. Slíbila jsem ji, že už ji to nikdy neřeknu. Bohužel. 'Ujelo' mi to. ,,Jo, to máš pravdu, asi neměla" odpověděla mi a zároveň mě nechutně odpálkovala. Nahromadily se mi slzy do očí. Jo. Já vím, že tu větu co jsem ji řekla není pro ni vůbec příjemná. Ale to co mi řekla? To sakra bolelo a já měla co dělat, abych se nepoložila k zemi.

Otočila jsem se k ní zády a se strašným pocitem jsem odešla do koupelny kde jsem se poté zamkla. Přešla jsem k zrcadlu a opláchla si obličej. Byla jsem totálně zklamaná a možná i znechucená z dnešního rána. Ráno za všechny prachy.

Když jsem vykonala v koupelně vše co jsem potřebovala, musela jsem se jít obléknout, což znamenalo projít kolem mámy, která měla otevřené dveře do ložnice ve, které byla. Prošla jsem kolem ní jako myška. Vím, že by nic neřekla. Ale já nechtěla, aby se na mě jenom podívala.

Přešla jsem do pokoje, kde jsem se zavřela a vzala věci ze skříně.  Neměla jsem nejmenší náladu se dneska malovat. Tak na co si budu na sebe brát nějaký úžasný věci. Proto jsem si vzala světle modrý roztrháný kalhoty a k tomu černý tričko. Vzala jsem batoh a šla pryč.

Přišla jsem do kuchyně. Nikdo nikde nebyl, protože táta už je v práci a vím, že mi včera máma říkala, že brácha je opět u Emily. ,,Asi tam máš Justina" přišla do kuchyně máma. Podívala jsem se na mobil, který jsem držela v ruce a zjistila, že už je čas kdy pro mě má přijet. ,,Jo, Ahoj" řekla jsem a rychle utíkala pryč z domu, nechtěla jsem  tam být už ani minutu. A už vůbec ne z mamkou.

Dneska fakt vypadám strašně. Jelikož jsem se nenamalovala, oblečení nic moc a vlasy jsem jen rozčesala. Navíc mám náladu na bodu mrazu. Jelikož, ale nechci, aby se Justin ptal co mi je, nahodila jsem výraz jakože se dneska doma nic nestalo a, že mám všechno v pici.

,,Ahoj" nastoupila jsem do auta. ,,Ahoj" natahoval se Justin pro pusu. ,,Můžu jet?" Usmál se. ,,Ano" řekla jsem bez jakýkoliv emoce. Cítila jsem na sobě jeho pohled. ,,Co je?" Zasmála jsem se trošku falešně, ale přece jenom. ,,Je na tobě něco jinak" usmál se. ,,No, nejsem namalována, to bude asi ono" řekla jsem. ,,Jo? Já myslel, že se holky malujou, aby byly hezky. Ty jsi krásná i tak" usmál se na mě. ,,To určitě" zasmála jsem se.
××
,,Za 2 hodiny se sejdeme tady" řekla nám učitelka, když nám před chvílí oznámila rozchod. Říkala, že vyjedeme o hodinku dřív a, že to bude akorát. Jenže jsme tu o dvě hodiny dřív a nemáme co dělat. ,,Kam půjdeme?" Podíval se na mě Justin. ,,Někam kde nás nikdo nebude otravovat a budeme tam jen my dva" olizla jsem si rty. ,,Chceš být jen semnou jo?" Zasmál se šibalsky a já jen přikývla.
××
,,Dobrý?" Zeptal se Justin, když jsme se školním autobusem museli zastavit, protože mi bylo blbě. ,,Snad" řekla jsem, když jsem dozvracela. ,,Tak pojď" vzal mě za ruku a šel semnou do autobusu. ,,Dobrý Kristen?" Zeptala se učitelka. ,,Ano" bylo mi totálně špatně. ,,Nemáš horečku?" Dala mi ruku na čelo. ,,Máš" vyjekla a sundala ruku. ,,To není možný. Mě je takhle vždycky blbě, když jedu dlouho" řekla jsem. ,,A zvracíš?" Zeptala se. ,,Ne to ne" tyvole to by mi tak ještě scházelo, abych byla nemocná. ,,Nechceš si sednout s Justinem dopředu?" Pořád jsem stáli na místě a nikam jsme se nerozjeli. ,,Fajn" pokrčila jsem rameny a zaplula do třetích sedaček. ,,Kdyby něco tak nám řekni" řekla mi. ,,Ano" chytla jsem Justina za ruku. ,,Mam zavolat mamince?" Zeptala se ještě než odešla na svy místo. ,,Ne, to zvládnu sama" řekla jsem a vzala si telefon do ruky.

Fucking Bieber Kde žijí příběhy. Začni objevovat