Fucking Bieber

Klub

Kristen
Úterý

Za poslední dny se tak nic moc nestalo. Pořád to samý dokola, celý dny proležené v posteli.

Dneska bych měla jít s Emily, Jess a ještě s Chloe nakupovat.

(Kdo by nevěděl kdo je Chloe, tak je to spolužačka Kris a Jess, zmínka je o ji v první kapitole :))

Chloe tu byla včera a tak jako všem ji bylo líto, že nejsem s Justinem. Proto se rozhodly všechny tři, že mě někam vytáhnou.

Zajímavý, že Chloe zná Emily od vidění, takže se nějak znaj a Jess se s Emily za ty dva dny strašně seznámila a je vidět, že si mega padly do oka. Jsem za to jedině ráda.

Takže dnes odpoledne odjíždíme jak jsem řekla na nákupy.

Taky se asi ptáte co Justin. Jestli za ty dva dny napsal nebo ne.

Myslím, že je odpověď jasná. Za ty dva dny mám dohromady šedesát osm nepřijatých hovorů a stopatnáct zpráv .

Jo, až takový extrém to je. Popravdě jsem z toho úplně nešťastná.

Nechci být ale jako ostatní holky, nechci si koupit novou sim kartu, abych si ho všude blokla. Taková já prostě nejsem.

Radši budu mít pořád vibrující mobil, než abych ukázala, že mi to vadí, že mi píše a, že se z toho poseru.

,,Kristen v kolik vlastně jedeme?" přiběhla za mnou Em. 

,,Jess to psala do skupiny, ale ještě jsem se na to nepodívala" zasmála jsem se. 

Tou skupinou jsem myslela messenger, kde jsme my čtyři. 

,,Za hodinu" mrkla jsem. 

,,Dobře" usmála se. 

** 
,,Jsi si jistá, že zvládneš to řízení? Dlouho jsi neřídila" říkala mi mamka. 

Mám nás dovést do toho nákupáku, protože ani jedna z holek nemá řidičák. Jediná já jsem si ho udělala. (Pro jistotu jsem si hledala od kolika se může řídit u nich a kupodivu od 16, takže to je na Kristen akorát :D) 

No, a já si mám půjčit auto od rodičů, protože kde jinde bych nějaký auto vzala. 

,,Neřídila jsem sotva půl roku" 

,,Hlavně se na to plně soustřed.." nedořekla to.  

,,Kolik mi je? Neboj se!" Uklidnila jsem ji.  

,,Tak na" řekla a dala mi do dlaně klíčky. 

,,Děkuju" dala jsem jí pusu na tvář a běžela i s Emily do auta. 

,,Takže určitě jsi si jistá, že to zvládneš, jo?" Zapla si Emily pás a podívala se na mě. 

Nadzvedla jsem obočí jestli si ze mě dělá srandu i ona a nastartovala. 

,,Proč neřídíš vždyt jezdíš dobře" řekla tak po deseti minutách. 

,,Děkuju" zasmála jsem se. ,,Vlastně ani nevím proč. Nějak jsem neměla potřebu" pokrčila jsem rameny. 

,,Když někam jedu s rodiči řídí oni a jinak by mi museli koupit auto, abych nejezdila do školy autobusem, ale ted už je to stejně jedno" narážela jsem na to, že už tam nebudu chodit do toho ústavu. 

,,Chápu" přikývla. 

,,Zavoláš prosím Jess, že za pět minut budem u nich?" Zatočila jsem do zatáčky.