Zabiješ ji

1.6K 76 8
                                    

Justin

*o měsíc později*

,,Máte nějaký nový informace?" Zeptala se Jennifer policie.

Už je to skoro měsíc co se Kristem neukázala.

Každý den chodí police ke Kris domu a pokaždé se ptají každého z nás na různý otázky.

Nikdo ji neviděl. Nikdo neví kde je.

Taky každý den chodím k Jennifer a Charliemu domu.

Navzájem se držíme a pomáháme zvládnout tuhle situaci.

Ale copak to jde? Copak jde zvládnout tenhle veškerý nátlak?

Nedá se to zvládnout. Protože je možný, že ji nikdo v životě neuvidí.

,,Nevíme, paní Collins" chytl ji jeden z policajtů za ruku.

Kristen

,,Ahoj beruško" slyšela jsem Jacka.

Už jsem tu měsíc. Včera mi to říkal Rayen.

Mezitím mě stihl Jack, tak třikrát znásilnit. Neustále mě mlátí, týrá.

Jednou mě vzal na zahradu. Bylo to nějak v noci. Snažila jsem se mu utéct.

Poté jsem spala asi tři dny v kuse.

A myslíte si, že mě tu může nikdo zachránit?

Ne. Ani Rayen ne. Musí dělat, že mu je to úplně jedno. Aby nebylo nic znát.

Tělo mám domlácený. Díry od pout v rukách. Nohy spálené a poškrabané od provazů, které mě stejně jako pouta svazují k posteli. Šrámy, škrábance, modřiny, zaschlá krev, díry, spáleniny, cucfleky, Jackovi optisklé dlaně to všechno zdobí mé tělo.

,,Neodpovídáš nebo co?" Nadzvedl obočí.

Jindy bych ho odpálkovala. Jenže důstojnost je jedna z věcí, kterou jsem tu ztratila.

,,Jak se cítíš?"

Jak se cítím? Vážně? Jak se asi můžu cítit.

Jen jsem s uslzenými oči, koukala do stropu, bez jakéhokoliv odpovědi.

,,Kam se poděla ta drsná, sebevědomá, drzá Kristen?" Vzal si můj pramínek vlasů do ruky.

,,Asi ji nikdo vymlátil duši z těla" z očí se mi vydraly slzy.

,,Škoda. Já myslel, že jsem ji z tebe vyšukal" zasmál se.

,,No, nene. Copak? Ty pláčeš?" Vysmal se mi.

Ne asi. Směju se.

Jen pokroutil hlavou a odešel.

Jack

,,Rayene" zakřičel jsem na něj.

,,No?" Přišel ke mě.

,,Zítra ráno, odjíždíme do toho New Yorku..." skočil mi do řeči.

,,Jo vím"

,,Dnes napíšu její rodině, že umřela. Vlastně nebudeme lhát. Až odjedu, zabiješ ji"

,,Zabít ji?" Nadzvedl obočí.

,,Odstřelíš ji. Hele buď to udělám já nebo ty" zvíšil jsem hlas.

,,Ne, ne, ne. Já to udělám" řekl a odešel.

Kristen

,,Zítra odjíždí" řekl mi Rayen.

,,Pane bože. Konečně" usmála jsem se.

Jen se zasmál. ,,zejtra už budeš konečně volná"

,,Nejradši bych tě objala, ale hold nemůžu" podívala jsem se na své ruce.

,,Obejmeš mě zítra ráno" usmál se na mě.

,,Děkuji ti moc"

Jennifer

,,Nic jsme si neobjednali" pokroutila jsem hlavou.

Byl tu nějaký muž s balíčkem v ruce.

,,Pane bože" slyšela jsem za zády Justina hlas.

Justin přešel ke dveřím. Vzal od toho pána ten balíček a bez jakéhokoliv podpisu a pozdravu zabouchl dveře.

,,Co je to?" Nadzvedla jsem obočí.

,,Bude v tom další dopis" začal balík rozbalovat.

,,Rychle to rozbal"

Samozřejmě se nám hned naskytl pohled na dopis.

Krásný přenádherný den, Paní a Pane Collins.

Omlouvám se, že jsem nepodal/a hlášení o Vaši dceři dříve.

Bohužel. Vám hlásím, že jsme se o Vaši dceru starali/ y vynikajíc. Bohužel, asi se to nelíbilo.

Vaše dcera dnes ráno zemřela.

Nepokoušejte se hledat.

V životě ji neuvidíte. Radim Vám, smířit se s její smrti a s tím, že ji v životě neuvidíte jediný  co můžete udělat.

Mějte se krásně.

Sbohem...

------------------

Ahoj😃♥

Tak co? Jak si myslíte, že to ten Rayen udělá?😄

Trošku se bojím, že bude všechno uspěchané, proto jsou kapitoly tak krátký. Aby bylo jasno😀

Další část bude ( snad) brzy, ale musím ji napřed dost promyslet😊

Mějte se úžasně a paa💕♥




Fucking Bieber Kde žijí příběhy. Začni objevovat