Ve znamení draka

36 | S tebou

Tvrdost gauče pod mými zády, chlad místnosti, temnota, která se zmocnila všeho. Mohlo snad něco z toho mít jakýkoliv dopad na mou maličkost? Odpověď byla jasná. Ne.

Mé ruce znovu objímaly jeho krk, jako bych jej ani nikdy nepustil. Nechtěl jsem. Nebyl jsem schopný uvažovat, do popředí se prodrala má ryze zvířecí část. A ta ho chtěla mít. Ne jeho tělo, ale jeho duši a jeho rty. Nedokázal bych slovy popsat, čím vším jsem si procházel, když mě líbal. Byl mou drogu, něčím, co jsem musel mít. Nedokázal jsem si ani představit, že bych se toho vzdal. A přesto v tom byl nedostatek. Jedna drobná nedokonalost, která mě čím dál víc tížila. Jediná myšlenka, která se dokázala prodrat vášní a touhou. Hryzala do mě zevnitř, dožadovala se pozornosti.

Pravačku jsem odtáhl a lehce jsem jí zatlačil do jeho tváře. Kdyby chtěl, mohl to ignorovat, ale on se i tak poodtáhl. „Co?" zeptal se. Byl tichý, ale jeho slova tím neztrácela na důrazu.

„Já nemůžu," dostal jsem ze sebe. Bylo těžké vzpomenout si, jak se vlastně mluví. Cítil jsem chvění vlastního těla. Tohle jsem prožíval poprvé v životě. Rony mi sice ukradl první polibek a následně i druhý a třetí, ale první dobrovolný ne. První, který by pramenil ze skutečného, vřelého citu.

„Co?" zopakoval znovu svou přechozí otázku. Byl napjatý, vnímal jsem to.

„Ty víš," řekl jsem, bylo mi nepříjemné to vyslovit nahlas, „to, k čemu se schyluje..." Ano, chtěl jsem ho mít u sebe. Chtěl jsem ho cítit, chtěl jsem se mu oddat. Ale nechtěl jsem s ním spát. Byl jsem poblázněný a značně mimo, ale toto jsem si uvědomoval. Bylo pravděpodobné, že on necítil to, co já. A i kdyby náhodu ano, nemohl jsem se mu odevzdat celý. I polibek byl pro mě stále něco nového.

Zasmál se. Ten zvuk proťal ticho místnosti. Ačkoliv se dosud podpíral na loktech a byl nade mnou, tak se najednou svalil vedle mě. Ale nevzdálil se mi, byl stále velmi blízko. Cítil jsem teplo, vycházející z jeho boku. A když mě v následující chvíli objal kolem pasu, pociťoval jsem to ještě víc. „To já ale dobře vím," ujistil mě. Jeho hlas byl pobavený, ale i toužebný. „Kvůli tomu to ani nedělám."

Ztěžka jsem polkl. Chtěl jsem se znovu poddat vášni, která mě lákala, ale musel jsem si udržet v hlavě alespoň těch pár myšlenek, kterých jsem nabyl. „Tak proč tohle děláš?" Byla to otázka do pranice. Bál jsem se odpovědi. Bál jsem se, že mi řekne, že to byla jen nějaká zkouška nebo šprým. To bych nesl těžce, nedokázal bych se s tím smířit. Konečně jsem si uvědomil, co jsem k němu cítil. Připustil jsem si, že jsem se zamiloval do někoho, na koho jsem podle měřítek rozhodně neměl. Bylo to hloupé, neznal jsem ho dobře a většina věcí ohledně něj mi byla zatajena. Ale od té doby, co jsem ho viděl skočit do hořící stanice s cílem zachránit Tima, se to uvnitř mě vyvíjelo. Dozvídal jsem se o něm věci, které by někoho vyděsily, ale mě jen utvrzovaly v názoru, že právě on byl tím, co jsem hledal. Byl silný a odolný. Pro mnohé byl vzorem a modlou, pro mě byl ale něčím jiným, něčím víc. Byl mužem, ve kterého jsem doufal. Nebyl dokonalý, chtěl mě ještě před nedávnem přizabít. Ale byl to on. A to mi stačilo.

„Ze stejného důvodu, z jakého to děláš ty," odpověděl mi, přičemž se opřel čelem o můj spánek. „Nejsem jenom zvíře, Leo. Mám silné pudy, to vím. Dokážu být stejně dravý a nenasytný jako Hu, ale to neznamená, že jsme stejní. Kdybych si neuvědomoval, co způsobím, nepolíbil bych tě."

Jeho hluboký hlas mi rezonoval v hlavě i poté, co domluvil. „Tak proč?" Na víc jsem se nezmohl. A tato otázka stačila. Byla prostá, ale obsahovala vše, co jsem chtěl vědět.

Znovu se tiše zasmál. „Už jsem ti řekl, že mě fascinuješ. A čím víc mě překvapuješ, tím víc chci vědět. Jenže jak jsem chtěl odhalit nové a nové věci, došlo mi, že to už není jen zvědavost."

Stále jsem nedostal jasnou odpověď a už jsem začínal vyšilovat. Zaprvé jsem opět ztrácel myšlenky a zadruhé jsem chtěl znát jasný verdikt. Toužil jsem odhalit, jak to vnímá on. „A co to je?" dostal jsem ze sebe.

„Celý život jsem sám. I když jsem měl Tima nebo trojčata. Ber to třeba jako ztřeštěný pokus nezralého člověka. Ale chci zkusit s někým být."

„S někým?"

„S tebou."