Král může být jen jeden ( Vkook )

😱😱😱

Na pokoji jsem se nudil a navíc jsem pořád myslel na partu a na Taehyunga. Potřeboval jsem se nějak odreagovat. Nakonec jsem si vzal mýdlo a ručník a vydal se do koupelny. Všichni šli slavit ven do baru a tak jsem se mohl v klidu osprchovat. Horká voda mi dopadala na obličej a stékala mi po vlasech. Pomohlo mi to se trochu uklidnit a na chvíli zapomenout na moje problémy.

Neměl jsem náladu na sušení vlasů a tak jsem si jen vyčistil zuby a vydal se zpátky na pokoj.

,,Trvalo ti to hrozně dlouho. Už tady čekám asi půl hodiny." Zašeptal někdo ze tmy.

Srdce mi vynechalo jeden úder, aby v zápětí začalo splašeně bít. Na mojí posteli někdo seděl. Nestihnul jsem rozsvítit světlo, přesto jsem věděl komu ten hlas patří.

,,Co...Co tady děláš? Vykviknul jsem.

,,Nudil jsem se." Odpověděl on.

,,Vypadni odtud Taehyungu!" Vykřikl jsem, když jsem se konečně vzpamatoval.

,,Proč hned tak vyvádíš Kookie?"

Neviděl jsem to, ale věděl jsem, že se usmál.

,,Kookie!?"
Naštvalo mě, že mi tak řekl. Byla to moje přezdívka, když jsem byl malý.

,,Jak se sakra opovažuješ po tom cos mi udělal!? Teď už jsem byl opravdu naštvaný.

,,A co jsem ti udělal?" Odpověděl nezaujatě on.

,,To si ze mě děláš srandu..." Nechápal jsem jak může být tak v klidu.

,,Poštval jsi proti mě moje přátele a moji holku!" Zakřičel jsem na něj.

,,Stejně je jim bez tebe líp. Choval ses k nim pěkně hnusně."

,,Do toho ti nic není! To tě neomlouvá!" Zatímco jseme se hádali pomalu jsem přešel až k němu. Stál jsem teď přímo před ním.

Chvíli se na mě díval a vypadalo to, že ještě něco řekne. Nakonec to neudělal a tak tam jen seděl a pozoroval mě. Najednou se ke mě natáhnul, chytil mě za ruku a stáhnul mě k sobě do postele. Stalo se to tak rychle, že jsem neměl čas nijak zareagovat. Potom mě obejmul kolem pasu a přetočil nás takže jsem se ocitl pod ním.

,,Co to děláš?" Řekl jsem vyděšeně.

Taehyung na mě ležel a i v té tmě jsem vyděl jak mu jiskří oči. Vpíjel se do mě pohledem. Přejel si jazykem po zubech a projel mi rukou moje mokré vlasy.

Byl jsem jako v tranzu. Nemohl jsem se pohnout. Tohle se právě neděje, že ne? Je to jen nějaký zvrhlý sen. Jenže nebyl.

,,Taehyu..." položil mi na pusu prst a tím mě umlčel.

Potom se ke mě naklonil a jemě svými rty přejel po mých.

V tu chvíli jako by celým mým tělem projela elektřina. V životě jsem nic podobného necítil. Měl jsem v hlavě milion myšlenek a zároveň jen jednu. Opíral se o mě celou svojí vahou a já mu nakonec podlehnul. Nepatrně jsem pootevřel ústa a pohnul rty.

,,Kookie..." vydechl mi Taehyung do pusy.

Jeho hlas, který přerušil ticho mě najednou probudil a já zpanikařil.

,,Já miluju Jisoo!" Vykřikl jsem a shodil ho ze sebe. Vyskočil jsem z postele a snažil se od něj dostat co nejdál.

,,Lžeš sám sobě. Nemiluješ ji." Odpověděl a sledoval mě při tom hladovým pohledem.

,,Vidím co s tebou dělám." Řekl a kývnul hlavou k mému rozkroku. Poukázal tak na bouli, která se rýsovala v mých kalhotech. Až do teď jsem si toho nevšimnul a pokusil jsem se zakrýt rukama.

Taehyung využil mojí chvilkové nepozornosti, dvěma rychlými kroky překonal prostor mezi námi, chytil mě za zápěstí a přitlačil mě ke stěně. Vážně byl silnější než já. Potom mi přejel ústy po krku a zastavil se těsně pod mým uchem. Cítil jsem jak vdechuje moji vůni a zachvěl jsem se. Celým svým tělem mě ještě víc přitlačil na zeď a pak mi skousnul ušní lalůček.

,,Tae...prosím." zašeptal jsem, ale sám jsem si nebyl jistý co tím vlastně myslím.

,,Pořád ji miluješ?" Zeptal se a otřel se svým rozkrokem o ten můj. Jeho vzrušení nebylo o nic menší než moje.

,,A-ano." Zakoktal jsem se."

,,A co teď?" Řekl a jednou rukou mi zajel pod kalhoty.

,,Tae." Vzdychl jsem.

,,Nebudu pokračovat dokud mi neodpovíš." Řekl a na obličeji se mu zase objevil ten jeho úšklebek.

,,Ne-nevím." Zakňoural jsem.

Jemě mě tam dole stisknul a já znovu zavzdychal. Taemu se to očividně líbilo ptotože zesílil sevření. Potom ústy vyhledal můj krk, který začal líbat.

,,To mi zatím stačí." Zašeptal mi do ucha a najednou se ode mě odtáhnul a couvnul o pár kroků.

,,Cože? Kam jdeš?" Řekl jsem zmateně.

Kvůli náhlé strátě jeho těla, které mi poskytovalo oporu a nedovolilo mi se hnout jsem měl problém abych udržel rovnováhu a tak jsem se zachytil o zeď.

,,Zpátky na pokoj." Řekl jako by se nic nestalo.

,,Cože? To mě tady jen tak necháš?" Nechápal jsem ho.

Jeho pohled se najednou změnil. Chtíč vystřídal zlomyslný úsměv.

,,Tvrdil jsi, že ji miluješ, ale přitom si nevážíš ani sám sebe." Řekl a sjel mě celého pohledem.

Podívej co jsem s tebou udělal a kdybych chtěl udělal bych mnohem víc a ty bys mě nechal. Nic jako láska neexistuje." S těmito slovy otevřel dveře a chystal se odejít.

,,Jungkooku pujčíš mi tu zubní pastu?" Najednou se z chodby vynořila Lisa, která se asi právě vrátila z baru.

,,Co ty tady děláš?" Řekla podezřívavě když se málem srazila s Taehyungem.

,,Jsem na odchodu." Řekl jen a protáhl se kolem ní.

Když opustil místnost pomalu jsem se sesunul po stěně na zem a z očí mi vyhrkly slzy, které jsem se snažil marně zadržet.

,,Jungkooku! Co ti udělal!? Co se stalo!? Vykřikla Lisa a rozběhla se ke mě.

Jenom jsem zíral směrem kterým odešel a přehrával si v hlavě co mi pověděl.

,,Má pravdu. Jsem hrozný člověk." Zašeptal jsem.

,,To ti řekl? To není pravda!"

Lisa mě obejmula kolem ramen a taky se rozbrečela. Určitě si musela všimnout boule, která se mi stále rýsovala v kalhotech, ale nic na to neřekla. Nevím jak dlouho jsme tam takhle zůstali. Nakonec mi pomohla do postele a já jsem vyčerpáním usnul.

Myslím, že na zubní pastu uplně zapoměla.

_______________________________________

Z pohledu Namjoona:

Když jsme se vrátili z naší malé párty. Našel jsem Taeho sedět na posteli a zírat z okna. Zdálo se, že o něčem přemýšlí a vypadal jako by mu vůbec nic nebylo.

,,Už je ti dobře?" Zeptal jsem se

Otočil se na mě a prohlásil: ,,V životě mi nebylo líp."