Král může být jen jeden ( Vkook )

Společně?

Včera, když jsme s Taehyungem prakticky utekli z tělocvičny a já se nestačil ani převlíct, jsem si ve škole kromě oblečení nechal i všechny ostatní věci včetně mobilního telefonu.

,,Lisa mě asi zabije za to že jsem tak zmizel a ani nezavolal."

,,Neboj, budu tě bránit." odpověděl Tae a hodil po mě svoje tričko, které právě vytáhnul ze skříně.

,,Myslím, že ti bude slušet." řekl a já si ho přetáhl přes hlavu. Už jsem na sobě měl jeho kalhoty, ponožky a dokonce i spodní prádlo, ohledně kterého jsme se před chvilkou pohádali, protože mi Tae řekl, že ho nebudu potřebovat a že mu to jen usnadní práci, když si žádné nevezmu. Nakonec jsem ho ale přesvědčil a tak jsem se teď mohl pyšnit černými boxerkami se znakem batmana. Taemu to připadalo hrozně vtipné, ale nestěžoval jsem si a byl jsem vděčný, že mi dal alespoň něco.

Oba jsme se sprchovali včera večer (spolu), takže do koupelny jsme si zašli pouze vyčistit zuby.

Čas našeho odchodu z domu se pomalu přibližoval a přestože jsme se to oba snažili nedávat najevo a rozptylovat se navzájem různými vtipy a děláním blbostí, tak bylo ve vzduchu cítit nepatrné napětí a nervozita.

Stočil jsem pohled k hodinám, které visely v Taeho pokoji na zdi.

S každou minutou jsme byli blíž a blíž příchodu do školy.

Odvrátil jsem zrak od hodin a podíval se na Taeho. Konkrétně na jeho záda, protože ke mně byl otočený a balil si do batohu věci do školy. Pohled na něj mě uklidňoval. Dlouze jsem vydechnul, posadil se na postel a čekal až bude mít Tae hotovo.

Já to dnes budu muset zvládnout jen s učením co mi zůstalo ve škole, (Tedy pokud tam přád bude, ale kdo by kradl učebnice?) papírem a propiskou. Ale pro jednou se z toho svět nezblázní.

Moje oči znovu zabloudily k hodinám.

,,Tae?"

,,Ano?"

,,Jestli si nepohneš tak přijdeme pozdě a nejsem si jistý jestli chci zrovna dnes přijít pozdě. Už tak budeme hlavním tématem veškerých drbů a nemám potřebu ještě naštvat učitelku."

,,Klid Kookie. Nikdo pozdě nepřijde. Ještě máme spoustu času. Vezmu nás autem."

,,Aha. Tak dobře. Úpně jsem zapomněl, že máš auto."

,,Moc jsem s ním nejezdil, protože jsem radši chodil do školy s tebou." přiznal Tae a trochu zrudnul.

Zahřálo mě to u srdce a věnoval jsem mu široký úsměv.

,,A kolik času nám ještě zbývá?" zeptal jsem se.

Tae si zapnul batoh, otočil se ke mně čelem a pousmál se.

,,Dost na tohle." řekl a přitáhl si mě za pas do polibku. ,,A tohle." Zajel mi rukou do vlasů, zatahal za ně, donutil mě zaklonit hlavu a začal mě líbat na krku. ,,A ještě tohle." Znovu se vrátil k mým rtům a tentokrát si jazykem probil přístup do mých úst a učinil tak polibek divočejší.

Odtáhl se ode mně, ale jedna jeho ruka stále spočívala na mém boku.

,,Bohužel už nemáme dostatek času na to co bych s tebou teď opravdu nejradši udělal."

Pohnul jsem hlavou dopředu a zařídil jsem tak, že se naše nosy dotkly.

,,To je škoda." zamumlal jsem. ,,Ale na takové věci budeme mít dostatek prostoru po škole. Navíc je dole Mary a vím, že má pro mě slabost." Tae se zamračil a já se zasmál, ,,ale myslím, že by se jí nelíbilo, kdyby ses místo vzdělávání válel se mnou v posteli."