Král může být jen jeden ( Vkook )

Pravda

,,Ja-jak? Co-cože!?" Vykoktal Jimin a prolomil tak tíživé ticho.

,,To je nějaký vtip?" Zeptal se Yoongi, který vypadal, že se teprve teď probudil z tranzu.

Tae si stoupnul po mém boku, natáhl ke mně ruku a propletl naše prsty. Jeho dotek na mě měl uklidňující účinek.

Naše spojené ruce si vysloužily další vykulené zírání.

Posbíral jsem v sobě všechnu odvahu, která mi ještě zbyla, narovnal jsem se a se vztyčenou hlavou jsem se rozhlédl po místnosti. Chystal jsem se promluvit, i když jsem nevěděl co bych měl říct a byl jsem z toho docela vyklepaný. Naštěstí to místo mě převzal Tae.

,,Žádný vtip. Jsme s Jungkookem spolu." Řekl a stiskl mi ruku o něco pevněji. ,,A jestli se to někomu nelíbí pak je to váš problém...To je asi vše co jsem chtěl... Myslím, že mi dá Jungkook za pravdu, když řeknu, že basket se dneska ruší. Toho vzrůša už bylo na jeden den dost." Dokončil Tae a otočil se na mě.

Na tváři mu už zase hrál ten jeho lehce egoistický úsměv, který jsem posledních pár dní tolik postrádal.

,,To se šíří jako choroba..." Řekl Daehyun potichu. Jeho pohled byl stále překvapený a oči doširoka rozevřené. Naštěstí už si uvědomil, že by měl zavřít pusu.

,,Sklapni!" Utnul ho Namjoon a potom promluvil Jimin, který Daehyunovu poznámku naprosto ignoroval.

,,Ale...ale jak? Kdy??" Zeptal se.

Otočil jsem se k Minovi jako bych mluvil jen na něj a ignoroval jsem ostatní kolem (Nebo jsem se o to alespoň snažil).

Zamyslel jsem se nad odpovědí a pokusil jsem si vybavit moje a Taehyungovi začátky.

Hlavu mi popletl, už první den ,kdy jsme jeli na ten basketbalový zápas, ale tehdy se ke mně choval dost hnusně.

Vzpomněl jsem si na jeho slova.

,,Tvrdil jsi, že ji miluješ, ale přitom si nevážíš ani sám sebe. Podívej co jsem s tebou udělal a kdybych chtěl, udělal bych mnohem víc a ty bys mě nechal. Nic jako láska neexistuje."

Tehdy jsem byl tak zmatený. Nesnášel jsem ho, ale přitom jsem k němu někde hluboko uvnitř cítil až magnetickou přitažlivost, kterou jsem si nedokázal vysvětlit. Ne když byl ke mně tak krutý.

Potom jsem si vybavil jak mě vydíral tím, že pokud se nebudu držet jeho historky o tom, že jsem ho praštil ,a hrát s ním, tak ostatním řekne co mezi námi je. (I když tehdy jsem našemu vztahu, jestli se to tak dalo nazývat, vůbec nerozuměl.)

Na mysli mi ale vyvstanuly i další okamžiky.

Když mě Jin držel nad záchodovou mísou a Tae se tam objevil a zachránil mě, a když jsem ho poté poprvé dobrovolně políbil a on mi to s překvapeným výrazem začal oplácet.

Myslím, že to byla ta chvíle, kdy jsem mu naprosto propadl.

,,Začalo to druhý den, když jsme byli na tom basketbalovém turnaji..." Odpověděl jsem nakonec.

Jimin jen zakýval hlavou. Byl stále v moc velkém šoku na to aby vymyslel nějakou smysluplnou odpověď.

Nastala krátká chvíle ticha, kdy jsme na sebe všichni jen hloupě koukali. Začínalo to být docela trapné.

,,Počkej, počkej. To nedává smysl. Tehdy jsme se spolu nebavili. Byli jsme pohádaní kvůli tomu co jsi Taemu udělal." Řekl Yoongi, kterému to i v takové situaci docela pálilo.