Král může být jen jeden ( Vkook )

Klid před bouří

Z pohledu Taehyunga:

Jimin se nakláněl přes kulečníkový stůl. V ruce svíral tágo a už asi pět minut pečlivě vyměřoval způsob jakým se trefí do zelené kulečníkové koule.

,,Tak už vystřel!'' vyjel po něm netrpělivý Yoongi. Jimin se leknul, vystřelil a opravdu trefil zelenou kouli! Ale místo toho, aby skončila v díře, nabrala úplně jiný směr a vrazila do černé koule. Ta zajela přímo do útrob kulečníkového stolu a zmizela nám z očí.

,,Jejda, trefils černou. Prohráls." pronesl Yoongi ze svého křesla a snažil se u toho nesmát.

,,Ty." Jimin namířil tágo, které stále držel v dlani, na Yoongiho obličej. ,,Já tě sejmu!" zaječel a už se po Yoongim rozmachoval. Naštěstí Namjoon zareagoval včas a vytrhnul Minovi jeho vražednou zbraň z ruky.

,,Ale no tak! Myslím, že se uklidníme."

,,Ale, on to začal!" vykřikoval Jimin na svoji obranu.

,,A já to skončím." odpověděl Joon.

Celou dobu jsem tu jejich komedii pozoroval a potichu se smál.

,,No nic hoši, když dovolíte tak bych se šel podívat za Jungkookem. Třeba už bude vzhůru."

,,To mě tady s nima necháš samotnýho?" vyděsil se Namjoon, který stál jako hradba mezi smějícím se Yoongim a Jiminem, který ho provrtával pohledem a gesty naznačoval, že ho zabije.

,,Tak pojď se mnou. Ve dvou zvládneme Kooka někam vytáhnout spíš než kdybych šel jen já."

,,No tak dobře. Ať se tady ty dvě příšery mezi sebou mezitím pobijou." odpověděl Namjoon.

,,Cože? To mě tu s ním necháš samotného?" řekl Jimin trochu vyplašeným tónem.

,,Ale notak Mine. Já tě přece neukousnu." Yoongi vrhnul po Jiminovi laškovným pohledem a poté na něj mrknul.

,,Tak to ne. Já jdu s vámi." Jimin se protáhnul kolem Namjoona a postavil se vedle mě.

,,Takže jdeme všichni." dodal Gi a líně se zvednul.

Vyšli jsme ven z herny a vydali se směrem k pokojům.

Když jsme stanuli přede dveřmi, vytáhnul jsem klíček, vzal za kliku a Jungkook nikde.

,,Kde je?" zeptal se Joon, strčil hlavu do pokoje a začal se rozhlížet na všechny strany.

,,Netuším." přiznal jsem. ,,Myslím, že nás možná šel hledat."

,,Tak to může být kdekoli v hotelu." namítnul Yoongi. ,,A mě se tu lítat nechce."

,,Ne ne. Myslím, že bude u bazénu. Když jsem od něj odcházel tak jsem mu říkal, že chci buď do herny nebo na bazén a z herny jsme právě vyšli, takže..."

,,Takže vyrážíme směr bazén." pochopil Yoongi.

Netrvalo nám to ani minutu a už jsme byli skoro na místě. V tu chvíli jsme zaslechli hlasy a okamžik na to se před námi objevili Kwan s Daehyunem a zbytek jejich party. V rukou drželi plavky a ručníky, takže jsem si snadno domyslel, že mají stejnou cestu jako my.

,,Kde máš toho svýho plyšáka? Nepeleší se ti náhodou někde s tím vysokým potetovaným klukem?" pronesl Daehyun posměšně.

,,Sklapni." vyjel jsem po něm, ale nadále jsem se s ním bavit nechtěl. To však neplatilo pro Yoongiho.

,,Ještě jedna poznámka a vyrazím ti zuby!"

,,Tak pojď!" vyzval ho Daehyun. ,,Stejně seš jenom..."

To co Yoongi je jsme se už ale nedozvěděli. V tu chvíli se totiž od bazénu ozval vyděšený křik.

,,Pomóc, on se topí!"

Všichni jsme se na okamžik zarazili a potom jsme se rozběhli. Na místo jsem dorazil jako jeden z prvních.

Hoseok se zrovna vrhal do vody, ve které se na hladině vznášelo něčí tělo. Poznal bych ho kdekoli a poznal jsem ho i teď, přestože byl celý mokrý a hlavu měl zanořenou ve vodě. Vnitřnosti se mi stáhly hrůzou a na okamžik jsem celý zkameněl. Vůbec se nehýbal.

,,Jungkooku!" zakřičel jsem zoufale. To už byl Hoseok skoro u něj.

Rozběhnul jsem se ke kraji bazénu a skočil jsem šipku do vody.