Staří známí

1.7K 164 39
                                    

Díky Taeho a Lisině podpoře jsem se zvládnul zklidnit vcelku rychle.

Teď jsme všichni tři jen v tichosti seděli u stolu a snažili se nevnímat tíživou atmosféru této chvíle.

Musím říct, že naprosto neúspěšně...

,,Tae, možná bys teď měl odejít. Už to zvládnu. Uvidíme se zítra. Zavolám ti." řekl jsem se slabým úsměvem a Tae mě pohladil po zádech.

,,Jasně, cokoli. Kdyby něco tak zvedni mobil a jsem tu pro tebe."

Tae se zvednul ze židle a přistoupil ke mně.

,,Neboj, dobře to dopadne." řekl tiše a sehnul se ke mně pro rychlou pusu.

,,Snad."

Tae vyšel ze dveří a my s Lisou jsme tak v místnosti osaměli.

,,To bylo hustý..." vydechla Lisa a položila svou dlaň na hřbet mé ruky. ,,Jsi v pohodě?"

,,Nevím..., asi. Chci říct, že...mohlo to dopadnout hůř. Kdybys viděla jak tehdy reagoval Taehyungův otec...wow... To bylo něco."

,,Chci abys věděl, že jsem s tebou Kooku."

,,Díky Lis."

Na chvíli jsem se odmlčel a potom jsem kývnul hlavou k zavřeným dveřím vedoucím do ložnice rodičů.

,,Myslíš, že jsem je zklamal?

Lisa se na okamžik zamyslela než odpověděla.

,,Myslím, že...že jim to tak teď možná připadá, ale ne. Jsi jejich syn. Když jim dáš čas, aby to vstřebali tak se s tím smíří a určitě na tebe budou hrdí."

,,Vážně?"

Lisa zakývala hlavou a usmála se.

,,Rozhodně."

,,Liso, pozorně mě teď poslouchej. Nevím jestli to budu opakovat... Jsi ta nejlepší ségra pod sluncem. Mám tě rád."

,,Jungkooku! Tohle mi nedělej nebo se rozbrečím." vypískla a pleskla mě do ramene.

,,Dobře. Klid. Slibuju, že už to nikdy neřeknu."

Lisa mě znovu praštila a já se zasmál.

,,Máte tu veselo." podotkla máma, která se najednou vynořila z ložnice.

Okamžitě jsme ztichli a vyměnili si nervózní pohledy.

,,Ježiš, jestli to teď u nás doma bude vypadat takhle tak se snad vrátím zpátky do práce." zamručela máma a začala cosi uklízet v kuchyni.

,,Taehyung už odešel?" řekla ještě a rozhlédla se po pokoji.

,,Před chvilkou." odpověděl jsem potichu.

,,Mami." Náhle mě něco napadlo. ,,Proč jste vlastně s tátou přijeli dřív? Nebylo to doufám jen kvůli mně...a té fotce."

,,Ne, nakonec jsme všechnu práci zvládli rychleji než jsme si původně mysleli. Chtěli jsme vás překvapit a tak jsme nezavolali. Byli jsme už dávno na cestě, když táta narazil na tu fotku. Ale musím přiznat, že to náš příjezd docela urychlilo. Táta byl dost v šoku..."

,,Aha." špitnul jsem. Nevěděl jsem co na to říct.

,,Tak já si jdu zabalit věci. Ty bys měl taky Kooku." řekla Lisa, aby se mohla vypařit a začala se zvedat k odchodu.

,,Copak vy někam jedete?" zeptal se táta, který se tu znenadání zjevil.

,,Na dva dny do hlavního města. Školní výlet. Zaplatili jsme to s Jungkookem z peněz co jste nám tu nechali. Psala jsem vám to." odpověděla Lisa.

Král může být jen jeden ( Vkook )Kde žijí příběhy. Začni objevovat