Král může být jen jeden ( Vkook )

Jsem rád, že to cítíme stejně

,,Jungkooku co se vám stalo?" Řekl vyděšeně, načež se na mě všichni otočili.

,,Spadnul jsem ze schodů." Odpověděl jsem prostě a snažil se nevnímat pohledy ostatních.

Taehyung seděl společně s Namjoonem a partou u jednoho ze stolů, a když mě spatřil mrknul na mě. Snažil jsem se na něj nedívat a nedat mu najevo, jak jsem z něj nervózní. Asi mi to moc nešlo, protože měl už zase ten svůj vítězoslavný úšklebek. Ignoroval jsem to a začal zase vnímat učitele.

,,Aha..." Řekl učitel podezřívavě a podle jeho výrazu mi nevěřil ani slovo.

,,Až se najíte tak za mnou přijděte." Řekl nakonec a nechal mě odejít.

Byl jsem rád, že s námi druhý tým nesnídá. Máme jídelnu jen pro sebe a tak nepotkám Jina s Hoseokem. Kdyby učitel viděl jak vypadá Hoseok a ti další dva kluci Mark a Jackson, tak by mu bylo hned jasné kdo má prsty v tom co se mi stalo.

Vzal jsem si tácek se snídaní, stoupl jsem si doprostřed jídelny a nevěděl co mám dělat. Mám si jít sednout na své obvyklé místo, kde sedím sám, nebo si mám jít sednout za partou a pokusit se to s nimi urovnat? Naštěstí jsem se nemusel rozhodovat dlouho, protože na mě mávnul Namjoon a naznačil mi tak, ať jdu za nimi.

,,Ahoj." Řekl jsem nervózně, když jsem přišel k jejich stolu.

Yoongi s Jiminem se na mě zvědavě podívali. Namjoon se povzbudivě usmál. Taehyung se na mě usmíval způsobem, který dával jasně najevo, že pokud řeknu něco špatně tak se mi to vymstí a Jisoo se se mnou pokoušela nenavázat oční kontakt.

Zhluboka jsem se nadechl, snažil jsem se nedívat na Taehyunga a pak jsem začal.

,,Přišel jsem se omluvit za své chování. S Taehyungem a Namjoonem už jsem mluvil, takže mluvím hlavně k vám třem." Řekl jsem a podíval se na Yoongiho, Jimina a Jisoo, která se nejistě usmála.

Po chvilce ticha Jimin vypísknul: ,,Že ti to trvalo!" A šel mě se smíchem obejmout.

,,Už se nám po tobě stýskalo." Přitakal Yoongi.

,,Hmm...Jo..." Řekla jen Jisoo a začala se věnovat svému jídlu.

,,Tak už si sedni." Řekl Namjoon a poplácal rukou na židli vedle sebe.

,,Chceš přinést něco k pití?" Zeptal se Jimin a pověsil se mi na ruku.

Podíval jsem se na něj a potom na Taehyunga, který zvednul jedno obočí a čekal co udělám.

,,Ne. Děkuju. Nemám žízeň." Řekl jsem Jiminovi, s pohledem stále upřeným Taehyungovím směrem.

Taehyung zvednul jeden koutek do nepatrného úsměvu a poté na mě promluvil Yoongi.

,,Co máš vlastně s obličejem? Přece vážně nečekáš, že ti uvěříme tu historku se schodama." Řekl a všichni se na mě se zájmem otočili. Dokonce i Jisoo.

,,Jin a Hoseok se stali." Odpověděl jsem potichu, aby to slyšel pouze náš stůl.

Jimin se naštvaně zamračil a zaťal pěsti.

,,Co si sakra myslí!? Jen proto, že jsme se s tebou nepohodli to neznamená, že si na tebe budou dovolovat. Až je uvidím tak se asi neudržím a myslím, že alespoň jednoho z nich "omylem" strčím ze schodů." Rozvášnil se rozladěně Yoongi.

,,To nebude potřeba Yoongi. Taehyung si to s nimi už vyřídil." Řekl Namjoon, a Jimin, Yoongi a Jisoo se na Taehyunga a potom na mě překvapeně podívali.