Král může být jen jeden ( Vkook )

Poslední noc

Z pohledu Jungkooka:

Netrpělivě jsem vyčkával až se Tae vrátí. Měl jsem jít s ním. Alespoň bych nebyl tak nervózní. Seděl jsem v obýváku na gauči a sledoval nějaký díl Přátel, který už jsem viděl alespoň desetkrát, když se ozvalo zachrastění klíče v zámku. Dal jsem Taemu náhradní klíč, aby nemusel pořád jen zvonit.

Nadšeně jsem vyskočil a rozběhl se ke dveřím.

,,Tae! Tak jak to šlo?" Taehyung mi věnoval smutný úsměv a mně došlo, že se muselo něco stát.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem se starostlivě.

,,V pohodě." Zamumlal v odpověď.

Nesouhlasně jsem zamručel, zkřížil jsem ruce na hrudi a zastoupil mu cestu, když se kolem mě chtěl protáhnout. Podíval se na mě a pochopil, že ho nepustím dokud to nevyklopí.

,,Takže?" Řekl jsem neodbytně.

Tae si povzdychl, chytil mě za ruku a dotáhnul mě do obýváku, kde jsme se posadili na sedačku.

,,Můj otec má předchozí záznam. Nevěděl jsem to, ale má ho. Takže půjde před soud a hrozí mu vězení. To znamená, že se o mě nemá kdo starat a sám bydlet nemůžu."

Bál jsem se co řekne dál.

,,Přijede moje teta a bude se mnou bydlet...Ale je to lepší než kdybych musel do náhradní rodiny nebo do děcáku. Ani nebudu muset měnit školu a stejně budu za chvíli dospělý." Taehyung mi položil ruku na tvář a zastrčil mi za ucho neposlušný vlas.

,,Takže se vrátíš domů?" Zeptal jsem se smutně.

,,Budu muset." Přitakal Taehyung.

Potom se na chvíli zarazil a střelil pohledem ke svému mobilu, který měl zastrčený v kapse.

,,Copak? Zeptal jsem se.

,,...Ale nic...jenom se mi po tobě bude stýskat." Řekl a přitáhl si mě do objetí.

,,Kdy se budeš muset vrátit?" Zeptal jsem se a zabořil jsem mu hlavu do krku. Tak pěkně voněl.

Nastala chvíle ticha než Tae odpověděl.

,,Už zítra. Dneska jsem tu poslední noc."

Zasáhlo mě to více než bych chtěl. Vždyť to není, že bych mu dával sbohem. Budeme se vídat ve škole a stejně k němu budu chodit na návštěvu nebo on k nám. Také se vrátí moji rodiče. Věděl jsem, že tu nezůstane navždy, ale i tak mě to mrzelo.

,,Tak ji nepromarněme." Zašeptal jsem mu do ucha. Položil jsem mu ruce na ramena a povalil ho pod sebe. Taehyung mi věnoval překvapený pohled, který se vzápětí změnil v hladový úsměv a přetočil nás, takže se ocitl nade mnou. Přišpendlil mi ruce k pohovce a sehnul se pro polibek.
_______________________________________

Přestože jsme toho v noci moc nenaspali, necítil jsem se ráno unavený. Připadal jsem si, jakoby mi jen pouhá Taehyungova přítomnost dodávala energii.

,,Nechce se mi do školy." Zamumlal jsem a přitulil se k Taemu, který ležel vedle mě.

,,Nezůstaneme dnaska doma?" Dodal jsem prosebně.

,,Radši ne...navíc nemyslíš si, že by bylo zvláštní, kdybychom ani jeden nepřišli?"

Nechápavě jsem se na něj podíval a on si mě přitáhnul do užšího objetí.

,,Nechci aby jsi musel prožívat to co já..." Zašeptal a dal mi pusu na čelo.

Přehodil jsem přes něj nohu a položil si hlavu na jeho hrudník, ale neodpověděl jsem. Co bych dělal, kdyby se o nás ve škole dozvěděli? Zvládnul bych to? Tae je nový, ale já znám skoro všechny svoje spolužáky a oni znají mě. Jak by na to asi reagovali? Budu vůbec někdy schopný přiznat svoje city k Taemu na veřejnosti? Nechci, aby mě někdo šikanoval...Nesnáším ty kousavé komentáře, které ve škole zní na Taehyungův účet. Myslím si, že on je v tomhle ohledu silnější než já. Moje pověst je pro mě důležitější než bych chtěl...