Král může být jen jeden ( Vkook )

Taehyungův pád

,,Já nechci do školy." Zamumlal jsem rozespale, když se ozval Namjoonův budík. Otravné pípání se mi zarývalo až do mozku a moje opice tomu také nepomáhala.

,,Vstávej nebo si tam pro tebe dojdu." Zasmál se unaveně Joon, který taky vypadal dost přešle a odešel do koupelny.

Nakonec jsem se nějak vyhrabal z postele a zamířil za ním. Po tom co jsme si vyčistili zuby, osprchovali se a Namjoon nám každému dal vypít nějakou šumivou tabletu proti kocovině, jsme vyrazili do školy. Díky Joonovu ranímu popohánění jsme to stihli včas.

,,Neboj Kooku jsem s tebou." Řekl mi Namjoon a povzbudivě mě poplácal po zádech než jsme vstoupili do třídy.

Pohlédl jsem k našemu místu. Taehyung tu ještě nebyl. Vydechl jsem a věnoval Namjoonovi úlevný výraz.

,,Tak si pojď sednout." Řekl Namjoon.

V tom mě spatřili Jimin s Yoongim.

,,Jungkooku! Jsi už v pořádku? Co se vlastně včera stalo?" Vypískl Jimin.

,,Už jsem v pohodě. Včera...se mi jenom zamotala hlava."

,,Tak to rád slyším." Odpověděl Yoongi a usmál se na mě.

,,Hele Taehyung je tady!" Vykřiknul Jimin a rukou mu naznačil ať jde za námi. Podíval jsem se na Namjoona a ten na se na mě povzbudivě usmál.

,,To zvládneš." Zašeptal, takže jsem to slyšel jen já.

,,Ahoj." Řekl Taehyung a stoupnul si k nám. Všiml jsem si, že je trochu nervózní, ale i přesto se skoro celou dobu díval na mě. Sklopil jsem zrak a pozoroval svoje boty.

,,Zrovna jsme se Jungkooka ptali jak mu je." Oznámil Yoongi právě příchozímu.

,,Aha. A jak ti je?" Zeptal se Taehyung. Myslím, že vypadal trochu...ustaraně?

Teď už zas mizerně. Projelo mi hlavou.

,,Líp." Odpověděl jsem, ale stále jsem se na něj nepodíval.

,,To jsem rád." Řekl Taehyung potichu a chtěl mi položit ruku na rameno. Nakonec si to ale rozmyslel a zase ji stáhnul. Za což jsem mu byl vděčný. Myslím, že ostatní vycítili, že se něco děje a nastalo trapné ticho.

,,No...a co doma? Něco nového?" Zeptal se Jimin Taehyunga, aby prolomil tu tíživou atmosféru.

,,Celkem v pohodě. Jenom je teď u nás na návštěvě sestra mého kamaráda."

Na to slovo dal Taehyung obvzlášť velký důraz.

,,A myslím, že mě nesnáší. Dneska v noci se šla napít a když kolem mě procházela, tak zakopla a celého mě polila. Sice se potom omlouvala, ale něco mi říká, že to udělala naschvál."

Překvapeně jsem se na Taehyunga podíval a nepatrně jsem se usmál nad představou toho, jak ho asi teď Lisa doma týrá.

,,Usmíváš se..." Řekl Taehyung potichu. Spíš si to chtěl říct jen tak pro sebe, ale i tak jsme to všichni slyšeli. Jimin s Yoongim se zatvářili trochu zmateně a já jsem nevěděl co na to říct.

,,Takže ty teď bydlíš s nějakou holkou?" Zeptal se rychle Namjoon, aby to zamluvil a zároveň mi věnoval zmatený pohled. Až teď mi došlo, že jsem mu neřekl o tom, že Taehyung teď bydlí u nás a ta dívka je vlastně Lisa.

,,Jo, ale nic si nepředstavujte. Mám rád někoho jiného." Odpověděl Taehyung a jeho oči zabloudily ke mně. Já se v tu chvíli celý napjal.

,,Vážně!? A koho?" Zeptal se Jimin nadšeně.

,,Známe ji?" Přidal se Yoongi.

,,Je to ta nejúžasnější osoba, jakou jsem kdy potkal a i když jsem v minulosti udělal hodně chyb, tak s ním...s ní jsem si jistý." Odpověděl Taehyung a propaloval mě přitom pohledem. Kluci, samozřejmě kromě Namjoona, si naštěstí nevšimli Taehyungova přeřeknutí a nebo mu nedávali žádný význam.