Life with the stars (DOKONČENO)

7. Kapitola

Mé oči se pomalu rozlepili a já zahlédla můj pokoj ponořený do tmy. S blaženým pocitem že můžu ještě spát jsem se otočila na druhý bok a v tu chvíli mi ztuhla krev v žilách. Viděla jsem jak se mé houpací křeslo pomalu houpe a v něm sedí nějaká osoba. Nemohla jsem dýchat. 

,,Aaaaaa!" začala jsem křičet a pištět a schovala se za polštář. Snad mě někdo slyšel. Najednou se dvě velké ruce obmotaly kolem mého zápěstí a já začala řvát ještě víc. 
,,Pomoc!" křičela jsem a škubala sebou. Měla jsem zavřené oči a snažila se vyprostit z jeho sevření. Slyšela jsem jak se rozletěly dveře a viděla jsem jak můj pokoj osvítilo světlo. 

,,Co tu blbenete?" slyšela jsem Liama a pomalu otevřela dveře. Ve dveřích mého pokoje stál Liam s baseballovou pálkou, za ním Niall s plyšákem v ruce, vedle něho Louis s železnou tyčí a za ním stál Zayn s.. S pistolí?! Podívala jsem se na toho kdo mi drží ruce. Byl to Harry. Měl ustaraný a omluvný pohled a já stále nechápala co se děje. 

,,Promiň. Nechtěl jsem tě vystrašit. Seděl jsem v křesle a asi usnul" řekl omluvně a sklopil pohled dolů. Mé ruce už pustil a já se podívala směrem ke klukům.

,,Omlouvám se" špitla jsem směrem ke klukům.

,,V pořádku. Báli jsme se že ti někdo ubližuje" řekl Louis s rukou na srdci. 
,,Děkuji" sklopila jsem svůj zrak a slyšela jak Zayn zajistil pistoli.

,,Bacha na bubáky ty uplakánku" prohodil Zayn a odešel.

 Všichni až na Harryho se odebrali do svých pokojů dosnít své sny.

,,Jsi v pořádku? Opravdu jsem tě nechtěl vyděsit" šeptl Harry a svou dlaní mě pohladil po tváři.

,,Asi ano" sklopila jsem zrak na své chvějící se ruce. Měla jsem tak hrozný strach. I teď když vím že to byl Harry.

,,Půjdu spát. Ještě jednou se ti omlouvám" Harry vstal a pomalu se šoural ke dveřím.

,,Harry? Nevadilo by ti zůstat tady dneska? Bojím se" zahanbeně jsem upřela svůj zrak na knoflíčky od peřiny které mi připadaly příšerně zajímavé.

,,Jistě" než jsem se nadala ležel Harry vedle mě. Svou hlavu jsem položila na jeho hruď a on mě začal šimrat po zádech.

,,Stále se chvěješ. Máš strach?"

,,Trochu ano" zase jsem se cítila trapně.

,,I won't let these little things

Slip out of my mouth

But if it's true

It's you

It's you

They add up to

I'm in love with you

And all these little things.

You'll never love yourself half as much as I love you

And you'll never treat yourself right darlin' but I want you to

If I let you know I'm here for you

Maybe you'll love yourself like I love you, oh" začal Harry tiše zpívat a já pomalu ale jistě usínat.

Ráno už vedle mě Harry nebyl. Převlékla jsem se do tepláků a na sebe jsem si dala sportovní podprsenku. Udělala jsem si vysoký cop a seběhla schody do kuchyně.

,,Dobré ráno. Jak ti je?" otázal se Niall zatímto jedl svůj toast s marmeládou.

,,Dobré. Už dobře. Děkuji. Opravdu moc děkuji že jste tam hned byli. Moc to pro mě znamená" usmála jsem se na ně děkovně a přisedla si ke klukům ke stolu. Kuchyní se rozléhlo ticho a já slyšela z patra příšerný kašel.