Life with the stars (DOKONČENO)

42. Kapitola

Skočila jsem do postele a zahrabala se mezi deky s úmyslem už v životě nevylézt. Avšak dlouho mi to nevydrželo a já si sedla a opřela se o čelo postele. Vytáhla jsem ze zásuvky svůj notebook na kterém jsem byla naposledy když jsem volala s klukama přes skype. Při té vzpomínce mě bodlo u srdce a já se na chvíli zahleděla na spořič obrazovky. Byli jsme tak všichni. Zrovna jsme jeli z koncertu autem. Zayn vytáhl mobil abychom si udělali společnou fotku a dopadlo to tak že jsme tak všichni namačkaní jak sardinky. Já jsem v pravém rohu fotky a mám našpulenou pusu. Louis je hned vedle mě a vedle Louise Niall. Pod námi je Liam, Harry a Zayn. Miluju tu fotku. Utřela jsem si slzu co mi stékala po líčku a zapla skype. Zayn byl aktivní před hodinou. Nikdo z nich tam nebyl. Otevřela jsem Zaynové okénko a položila prsty na klávesnici. Nevěděla jsem co napsat. Zahleděla jsem se na své prsty. Pokojem se rozeznělo krátké pípnutí ohlašující novou zprávu. Okamžitě jsem zvedla oči k obrazovce. Srdce mi poskočilo raodstí když jsem viděla zprávu od Zayna. 

Zayn : Sweetheart ♥ 
Já : Zee ♥ 
Zayn : Nemáš chviličku? Potřebuju s tebou mluvit. 
Kousla jsem se nervozně do rtu. Co když tam bude Harry? 

Já : Jasně. 
O pár sekund později mi na obrazovce začal poskakovat Zaynův hovor který jsem přijala. 

,,Tak rád tě vidím!" usmál se ze široka Zayn. 

,,Já tebe taky" tak hrozně ráda bych ho objala. 

,,Copak potřebuješ?" byla jsem hodně zvědavá. 

,,Budeme se brát s Perrie" vypískl jako malé dítě. 

,,Zayne. Já vím. Byla jsem u vašich zásnub" zasmála jsem se a hodila si vlasy na druhou stranu. 
,,Myslel jsem to tak že se budeme brát už teď. Příští týden" Zayn se culil a byl v tvářích lehce červený. 

,,To je skvělé. Kde? Doufám že jsem pozvaná" zasmála jsem se.

,,Samozřejmě že jsi. Perrie chce aby jsi ji pomohla vybrat svatební šaty. A kde? No přece tady v Londýně" rozmáchl Zayn rukama a já si až teď všimla že pozadí za ním je mi nějaké povědomé. 

,,Kde jsi?" nadzvedla jsem jedno obočí. 

,,Hádej" zasmál se Zayn. 

,,Vy jste v Londýně?!" dala jsem si ruce před pusu. Neviděla jsem je necelý měsíc a hrozně mi chyběli. 

,,Před chvíli jsme přijeli. Jsme tu na 2 týdny" vysvětlil Zayn.
,,Chceš přijít?" zeptal se Zayn. Určitě si všiml mého šťastného výrazu. 

,,Urči-" zasekla jsem se. 

,,Nemůžu" šeptla jsem. 

,,Harry tady není" podotkl Zayn. 

,,Vrátí se až v noci. Jeli s Paulem něco vyřizovat" kousla jsem se do rtu. 

,,Hned jsem tam!" vykřikla jsem a zaklapla notebook. Převlékla jsem se do černých džínů a bílého tílka. Vzala jsem si koženou černou bundu a černé lodičky s bílou mašlí na špičce. 

,,Kam jdeš?" zastavil mě Rickův hlas. 

,,Za klukama" poskočila jsem si nadšeně. 

,,Jsou teď na 2 týdny v Londýně. A Harry není doma takže mám jedinečnou šanci je vidět" usmála jsem se na Ricka.

,,Dej na sebe pozor" řekl varovně a já se k němu rozběhla a objala ho kolem krku. 

,,Budu" šeptla jsem a pustila ho. Nasedla jsem do taxi a nadšeně sledovala cestu která se mi teď zdála o hodně delší než obvykle. Když taxi zastavilo hodila jsem taxikářovi sumu peněz a vyskočila z taxíku. Rozběhla jsem se ke dveřím a nesnažila se své nadšení nijak zamaskovat. Zaklepala jsem na dveře a čekala. 

,,Je otevřeno!" ozvalo se zevnitř a tak jsem otevřela dveře a poté je hned zavřela. 

,,Ari!" otočila jsem se a uviděla na konci chodby stát Louise, Liama, Nialla a Zayna. Na nic jsem nečekala a rozběhla se k nim. Skočila jsem na ně a tak jsme udělali velké Group hug. Jediný kdo chyběl byl Harry. 

,,Tolik jste mi chyběli" popotáhla jsem a se slzami v očích se na ně podívala. 

,,Ty nám taky" usmál se Louis a přitáhl mě zase do objetí. 

*** 

Podívali jsme se už asi na 4 filmy. Všichni jsme si pořád povídali a smáli se. Hrozně mi tohle chybělo. 

,,No fakt! Spadnul a ani to s ním nehlo!" zasmál se Liam a ukazoval na Nialla který prý v tourbuse spadl z vrchní postele a nevzbudil se. 
,,To není pravda!" Niall si uraženě založil ruce na hrudi načež jsme se začali smát ještě víc. 

,,Jsem doma!" ozvalo se z předsíně a mě se rozbušilo srdce. V krku se mi udělal knedlík a polil mě pot. Mám pocit že mé tlukoucí srdce museli slyšet i kluci. 

,,Viděli jste to video kde Ariana zpívá naš-" Harry vešel do obýváku a v půlce větě zamrzrl. Díval se mi do očí, já i když jsem chtěla tak jsem nemohla uhnout pohledem. 

,,Já-" začala jsem větu ale zasekla jsem se. 

,,Já už radši půjdu" dostala jsem ze sebe nakonec a zvedla se z gauče. Objala jsem kluky a dala se k odchodu. Harry ale pořád stál ve dveřích a tak jsem nemohla projít. 

,,Dovolíš?" šeptla jsem a podívala se na něho. 

,,Proč odcházíš?" šeptl a já se kousla do vnitřního líčka. 

,,Harry prosím" šeptla jsem zoufaleji a do očí se mi nahrnuli slzy. 

,,Nechoď" chytl mou ruku a mě naskočila po celém těle husí kůže.

,,Prosím. Chyběla jsi mi" vyškubla jsem se mu a podívala se na něho se svraštěným obočím. 

,,Nesahej na mě!" zařvala jsem. Ani nevím kde se ve mě ten vztek bere. 

,,Babe" řekl Harry nechápavě. 

,,To říkéj Taylor. Ne mě!" zařvala jsem mu těsně u obličeje. 
,,Ariano! Já ale miluju tebe!" rozmáchl rukama. 
,,Ne! Ty nevíš co to znamená milovat! Ty nevíš jak jsem se kvůli tobě trápila! Když jsem ti volala naposledy tak jsem se tě ptala jestli mě miluješ! Ty jsi byl ticho! Nelži mi! Přestaň mi lhát!" křičela jsem na něho přes celou vilu. Slzy mi tekly proudem a já se je ani nesnažila nijak zastavit. 
,,Cože?" Harry skrčil obočí. 

,,Nehraj blbého. Naposledy co jsme spolu volali jsem se tě ptala jestli mě miluješ a ty jsi byl ticho. Jsi ubožák" vší silou jsem ho praštila do hrudi a on odstoupil. Prošla jsem dveřmi a chystala se odejít. 

,,Já ti to vysvětlím" Harry mě chytl za ruku a zabránil mi v dalším kroku. 

,,Já už další lži nesnesu" vyškubla jsem se mu a rozběhla se rychle pryč. Chtěla jsem přeběhnout ulici a zavolat si taxi kousek odsud ale už jsem to nestihla. Do mého těla narazilo auto. Mým tělem projela bolest a já po chvíli dopadla tvrdě na zem. Na několika místech mého těla jsem mohla cítit jak se mi trhá kůže. Pootevřela jsem oči. Ležela jsem uprostřed cesty v střepech a své vlastní krvi. 

,,Proboha!" pootočila jsem hlavu a viděla kluky jak vybíhají ze dveří vily. 

,,Ariano! Ariano! Slyšíš mě?" někdo mě jemně plácal po tvářích. Všechno mě bolelo a já se začala propadat do tmy.