Life with the stars (DOKONČENO)

10. Kapitola

Pár dní na to co Sunny oslavila své narozeniny, rozjely fanynky 1D z naší školy hon na kořist. Sunny neustále zaplavovali otázkami a když jim neodpověděla tak se začali mstít. Podkopávali ji nohy, "omylem" vylili kávu na zápisy a dokonce ji skříply ruku ve dveřích. Když jsem jim oznámila že Sunny je v tom nevinně a že to já je znám, vrhli se na mě. Otázky, otázky, otázky a tresty.

,,Jak se vám to stalo slečno?" zeptá se mě postarší doktor a prohlíží si mé lehce nateklé zápěstí.

,,Spadla jsem" zalhala jsem.

*flashback*

,,Takže kde bydlí 1D?" štěkla po mě jedna z poblázeněných fanynek.

,,Už po 100 ti říkám že ti to neřeknu" zavrčím nepřátelsky a po chvíli se ocitám na zemi. Ležím břichem dolů na školních chodbách které se už snad 3 roky nevytřely. Není tu ani živá duše protože se všichni učí. Asi byla chyba jít na záchod. Natáhnu před sebe ruku abych si podala svůj telefon který mi vypadl z ruky když jsem spadla, ale v tom se noha té slonice objeví na mém zápěstí. Přimáčkne ho k zemi a skloní se ke mě.

,,Tak znovu. Kde bydlí?!" přenese na nohu větší váhu a já se snažim udržet slzy.

,,Neřeknu ti to ty slonice!" zařvu na ni zoufale. Dupne mi na zápěstí a mě se bolestí na pár sekund zatmí před očima.

*konec*

,,Šikovná" zasměje se doktor a ještě chvíli mi prohmatává zápěstí.

,,Vypadá to v pořádku. Doma si na to dávejte led a při bolestech léky na bolest. Kdyby bolest nepřestávala, víte kde mě hledat" zasměje se ještě a podá mi zprávu. Strčím si ji do kabelky a odcházím z ordinace.

,,Ahooj kluci!" zařvu. Nic.

,,Jsem doma" zavolám znovu ale opět nic.

,,Mám pizzu" zavolám ještě jednou a hned se na schodech ozívá dupod.

,,Jako-Vždyť žádnou nemáš!" fňukne Niall a skříží na hrudi ruce a nafoukne tváře jako malé dítě.

,,Pardon. Ale už jsem měla pocit že tu jsem sama" zasměju se a podívám na kluky kteří stojí za ním. Všichni zklamaně sklopí hlavu.

,,Je v autě" otevřu dveře do garáže a rozeběhnu se nahoru dřív než začne bitva o dílky pizzy.

Sevleču se ze svého hnědého svetru který mi zakrýval zeleno-fialové zápěstí. Vytáhnu tubu s make-upem a 5 minut se snažím zápěstí zakrýt. Když se mi to podaří převléknu se do kraťasů a černého trička s dlouhým rukávem. Sice modřina nejde vidět ale nechci riskovat. Ještě si udělám drdol a jdu potichu dolů. Z obýváku se ozývá mlaskání a já zjistím že jsou tam. Je to jakoby jste stáli před chlívem prasátek. Až tak to zní. Pootevřu dveře a prostrčím jimi hlavu abych přezkoumala situaci. Harry a Louis sedí na gauči, Niall v křesle a Liam se Zaynem u stolu. Všichni se cpou a vypadají spokojeně.
,,Je bezpečno?" zasměju se a vejdu do místnosti. Zapnu si televizi a přepínám programy. Zrovna na jednom zahlédnu Eda Sherrana v nějaké show kde ho vyspovídají. Miluju ho. Znám všechny jeho písničky, byla jsem na 3 jeho koncertech a mám skoro všechny cédečka.

,,Přepni too!" zaskučí Louis a zacpe si uši.

,,Ne" vypláznu na něj jazyk a zhlasím to ještě víc protože v tu chvíli začne zpívat Shape of you. Louis se mi pokusí vytrhnout ovladač a tak se postavím a začnu utíkat po celém obýváku.

,,Vypni to!" zařve Louis a snaží se mě dohonit.

,,I'm in love with your body

Oh I Oh I Oh I Oh I

I'm in love with your body

Oh I Oh I Oh I Oh I

I'm in love with your body

Every day discovering something brand new

I'm in love with the shape of you" zpívám, no tedy řvu a utíkám. Najednou mě Louis chytne za zápěstí a strhne k sobě. Mě se bolestí podlomí nohy a já spadnu na zem a instinktivně se schoulím do klubíčka. Držím si své zápěstí a snažím se nerozbrečet.

,,Co je?!"

,,Co jsi ji udělal?"

,,O můj bože! Ty jsi ji něco zlomil! Jak nám bude vozit pizzy!"

,,Louisi?!" zařvou všichni najednou a já si sednu držíc se za zápěstí. Všichni jsou ve střehu a stojí jako kdyby za mnou stal vrah a oni byli připraveni každou chvíli zaútočit. Louis vedle mě provinile klečí a zírá do země.

,,Ne to není Louisova chyba" vtáhnu Louiho do objetí.

,,Dneska jsem spadla a bolí mě. Loui opravdu za nic nemůže" dovysvětlím a oni kývnout na souhlas pochopení.

,,Byla jsi s tím u doktora?" řekne starostlivě Harry. A mě to donutí se pousmát.

,,Ano. Mám si to ledovat" Louis se hned zvedne a zmizí v kuchyni.

,,Niallere?!" zařvu a výhružně se na něho podívám. On sedí v křesle s plnou pusou šunkové pizzy. Nadzvedne jedno obočí a upře na mě svůj zrak.

,,Kdybych si něco zlomila tak by tě zajímalo jenom to že ti nemám jak nosit pizzu?" řeknu dramaticky a přiložím si ruku na srdce jakože mě to velmi ranilo.

,,Pardon" řekne a natáhne ke mě ruku ve které drží poslední kousek šunkové pizzy.

,,Odpuštěno" vycením zuby a popadnu kousek pizzy dřív než si to rozmyslí.

,,Nialle! Se mnou ses nechtěl podělit ani o jeden bonbon když mi umřel křeček" řekne uraženě Zayn a Niall se jen zaculí a mykne rameny.

,,Tady máš" usměje se Loui a podá mi mražený hrášek.

Po 2 hodinách co jsme blbli a pak se dívali na filmy jsem se odebrala ke spánku. Moc dlouho jsem nespala a o půlnoci mě vyhnala bolest zápěstí pro další mražený hrášek. Procházela jsem tmou a tichem kolem jednotlivých pokojů. U Harryho pokoje jsem se zarazila když jsem slyšela tiché vzlyky. Chvíli jsem přemýšlela jestli mám jít za ním nebo ho nechat osamotě. Po chvíli váhání jsem stiskla ledovou kliku a otevřela pomalu dveře.

,,Harry?" šeptla jsem a uviděla ho ve slabém světle stolní lampičky jak sedí v tureckém sedu na posteli a drží něco v ruce. Jen ke mě vzhlédl svůj uslzený pohled a mě bodlo u srdce, hned ho ale sklopil zpět k předmětu ve svých dlaních. Přišla jsem k němu a sedla si na postel vedle něho. Předmětem v jeho dlaních byla fotografie na které byl 13-ti letý klučina s kuřeravýma vlasama a smaragdovýma očkama, po chvíli mi došlo že je to Harry. Dále tam byla menší holčička kterou Harry držel kolem ramenou, za nimi stáli dva lidé kteří byli nejspíš Harryho rodiče a vpravo stál postarší pár. Na fotografii byla Harryho rodina a mě zabylo smutno po mé vlastní.

,,Co se děje?" šeptla jsem a Harry začal vzlykat nanovo. Po chvíli si lehl do mého klína a já ho začala jemně hladit po vlasech.

,,Všichni jsou tak daleko. Už jsem je dlouho neviděl. Chybí mi Ari. Cítím se tak hrozně sám" poslední slovo šeptne a schová si tvář do dlaní.

,,Harry ty nejsi sám. Máš Louise, Liama, Nialla a Zayna. A máš mě. A tvá rodina je na tebe pyšná. Určitě se jim také stýská, ale milují tě Harry stejně i kdyby jsi byl s němi nebo na druhém konci světa. To že jste rodina, to dálka nezmění" pohladila jsme ho po jeho jemné tváři a on se trochu pousmál.

,,Děkuji" setře si z obličeje zbylé slzy a já se chystám odejít a uložit se ke spánku.

,,Ari? Zůstaneš dnes semnou? Nechci být už více sám" kouká na mě smutnýma a uplakanýma očima.

,,Jistě Harry" opatrně vezmu fotku z přikrývek a položím ji na stůl. Zhasnu světlo a po slepu dojdu k posteli. Jakmile dosednu tak mě Harry vtáhne pod deku a obejme okolo pasu.

,,Dobrou noc Ari" zašeptá mi do ucha a dá mi pusu do vlasů. Mnou projede eletřina a já mám husí kůži snad na každém kousku těla.

,,Dobrou noc Harry"