Life with the stars (DOKONČENO)

37. Kapitola

,,Harry?" kousla jsem se do vnitřní strany líčka. 
,,Ano?" vzhlédl od svých karet a vyhledal moje oči. Opět jsme jeli v tourbusu. Tentokrát do Říma. Kluci opět hráli karty a já seděla na gauči a pozorovala okolí. Když se ho nezeptám teď tak už nikdy. 

,,Miluješ mě?" pokrčila jsem mírně obočí. Kluci se na mě otočili a pak zase na Harryho. 

,,Ano" řekl s naprosto klidným hlasem a mě to vytočilo ještě víc. 

,,Opravdu?" nadzvedla jsem obočí a zavřela knihu.
,,Ariano. Jestli něco chceš tak to řekni rovnou. Tahle hra mě nebaví" vydechl nahlas Harry a já se na něho stejně jako kluci šokovaně podívala. 

,,To jsem si mohla myslet" hodila jsem s knihou na gauč a rychlým krokem se hnala dopředu tourbusu. Otevřela jsem dveře a poté je opět zavřela. Otočila jsem klíčkem v zámku a sedla si do křesla a zapla si pás. 

,,Stalo se něco Ari?" podíval se na mě Timmy. Náš řidič. Je to hrozně fajn chlap. Je mu něco přes 30, má krátké hnědé vlasy a zářivě modré oči. 

,,Harry" vyzula jsem si papuče a sedla si do tureckého sedu. Timmy je taková moje vrba. Perrie tady není a přes telefon to nejde protože nemá moc času. 

,,Co se stalo tentokrát?" soustředěně sledoval cestu a ani na sekundu z ní nespustil zrak. 

,,Zeptala jsem se ho jestli mě miluje a on mi řekl že ano a že jestli něco chci tak mu to mám říct rovnou. Jakoby si myslel že jsem s ním jenom kvůli penězům. Jen jsem chtěla vědět jestli mě stále opravdu miluje. To je všechno" frustrovaně jsem si přitáhla kolena k tělu a objala je rukama. 

,,Určitě tě Harry miluje. Jen mu něco přeletělo přes nos. Brzy se ti omluví" pousmál se Timmy. 

,,Jenže to je tak pořád. Něco udělá a pak se omluví. Já mu vždycky odpustím a jde to takhle pořád dokola a dokola" zahleděla jsem se před sebe a snažila se zahnat slzy.

,,Nepřemýšlela jsi o tom že by jste si dali pauzu?" trhla jsem hlavou na Timmyho a vykulila oči.

,,Co? Ne. To si nedokážu představit" vykoktala jsem a začala o tom přemýšlet. Pauza. Co to vlastně je? 

,,Stejně by to nešlo. V tomhle tourbusu není tolik místa na to abychom se neviděli a nemluvili spolu" věděla jsem co Timmy řekne. A bála jsem se toho.

,,A co takhle kdyby jsi odjela zpátky do Londýna? Až by jste si s Harrym uvědomily zda toho druhého skutečně tak milujete, mohla by ses vrátit" přesně tohohle jsem se bála. 

,,Já nevím" kousla jsem se do rtu.

,,Za jak dlouho zastavíme?" podívala jsem se na hodiny které ukazovaly půl 11 večer. 
,,Asi za 5 minut je benzínka" podíval se Timmy na navigaci a pak zpátky na cestu.

,,Dobře. Děkuji" odepla jsem si pás a odešla z kabiny. Ze skříně jsem vytáhla tátův svetr a oblékla si ho. Venku bude určitě zima. Měla jsem na sobě tílko, svetr a kraťasy. Nechtělo se mi na těch 10 minut převlékat do tepláků a tak jsem si oblékla růžové podkolénka. Nazula jsem se do černých tenisek a šla si pro mobil na gauč. 

,,Ari?" uslyšela jsem Harryho hlas jakmile jsem vešla. Ani jsem se na něho nepodívala a dělala jsem že tu vůbec není. Strčila jsem mobil do kapsy a otočila se na kluky. 

,,Za 5 minut bude zastávka" oznámila jsem a šla si sednout na schody u dveří. Za pár minut autobus začal zastavovat a pak se konečně otevřely dveře. Hned jsem vyběhla na vzduch.