Under control

Kapitola 5.

Na plátně se promítal akční film, u kterého všichni zadržovali dech. Až na jenoho černovlasého muže, jehož myšlenky se točily úplně kolem něčeho jiného.

V šeru toho sice nebylo moc vidět, ještě k tomu se speciální brýlemi, ale i přesto černo černé oči směřovaly k blondýnovi vedle něj. Film jej nezajímal, neměl akčňáky rád, zatímco Deidaru tenhle výběr uchvátil. Pomalu zapomněl jíst popcorn, jak se zažral do děje.

Už na první pohled byl přecitlivělý, snadno podlehne emocím. Způsob, jakým mluví, značí, že už dlouho neměl pevnou ruku. A celkově jeho vzhled vypovídal o nedbalosti. Jistě, v životě na ulici není vzhled na prvním místě. Jak je tedy možné, že je tak krásný? Když si Itachi odmyslí všechnu tu špínu, rozcuchané vlasy, drzé chování a nepříjemný smrad, zůstane mu opuštěné princátko, co potřebuje pomocnou ruku do života.

Blondýn se zprudka napřímil překvapením, která děj filmu obsahoval. Obočí se mu trochu nakrčilo k sobě, ale jen na malý moment. Ať už se směje, pláče, bojí se, vždy se dá přirovnat k nádherné princezně mužského pohlaví.

Uchiha byl tak zabrán do svých myšlenek, že ani nezaregistroval blondýnovu ruku. Ta o chvilku později nenabírala popcorn, jak to dělala od začátku filmu, ale zamířila na krátké opěrátko spojující dvě sedadla, kde mimochodem samovolně ležela Itachiho ruka.

Šokem z cizího doteku sebou oba muži trhli a obě ruce skončily na klíně svého vlastníka.

"Promiň," zasmál se nervózně černovlasý a předstíral, že dál sleduje probíhající film. Ten dotek v něm zanechal kus něčeho, co ještě nedokázal popsat, nebo si spíš nechtěl připustit. Srdce mu bilo jako o závod, nohy by ho neunesly, kdyby neseděl.

Tentokrát to byl blondýn, kdo zůstal očima viset na černovlasém. Byl překvapený úplně stejně jako Itachi. Nedokázal si vysvětlit, proč čeká na nějakou další reakci z Uchihovy strany. O nic se nepokouší a to se na něj díval už od začátku filmu. Nešlo si nevšimnout, že má tajného obdivovatele. Možná je v sále šero a on má nasazené brýle, ale vnitřní instinkt mu našeptával, že jej někdo pozorně sleduje. A teď pachatele načapal při činu.

Deidarovu pozornost už zaujala další akční scéna probíhající na plátně, při které hlavní hrdina dostává na frak.

Itachiho oči zaznamenaly blonďáka vedle něj. Už mu nevěnoval pozornost, mohl jej tedy dál sledovat a tajně obdivovat.

To Uchiha hned zavrhl. Není úchyl a přitom z něj nemůže spustit oči. Nechtěl si odpovídat na otázku, kterou sám sobě pokládal už několik hodin. Proč ho tak moc ten ubohý chlapec přitahuje?

Po skončení filmu, který si vyprosil blondýn, se vydali domů. Itachi celou cestu poslouchal Deidarovo převyprávění děje, takže už nemohl říct, že neví, o čem film byl. Nesoustředil se na něj. Rozptyloval ho blonďatý chlapec sedící vedle něj.

"Jak se líbil tobě?" zeptal se Deidara staršího muže na jeho názor.

"Akčňáky mě moc neberou, ale tenhle byl celkem dobrý," zhodnotil Uchiha.

"Jak to můžeš vědět?" prohodil chlapec podezřívavě. Hrál si na naštvaného, aby Itachimu dokázal, že se mu jeho chování nelíbí, přitom by se nejraději smál. Už od začátku měl pravdu a tenhle rádoby zachránce mu lže. Čeká jen na příležitost, kdy může blondýna zlomit úplně stejně, jak to udělali všichni, na kterých Deidarovi kdy záleželo.

"Cože?" vydal ze sebe nechápavě černovlasý. Ještě před sekundou mu tu Deidara snil o budoucí kariéře herce a teď by jej nejraději zadupal do země.