Under control

Kapitola 31.

Blondýn spěchal po schodech dolů, aby zjistil, kdo ho to přišel navštívit. Myslel, že by to mohl být Naruto, koneckonců mu měla skončit směna, ale Uzumaki to nebyl. Zježily se mu vlasy na hlavě, když uviděl svého budoucího švagra s kytičkou oranžových chryzantém.

„Ahoj," pozdravil ho. Nevypadal příliš vesele. Jeho oči byly naplněny smutkem, které tam předtím někdo zasel.

„Itachi je ještě v práci," vysvětlil Deidara.

„Já vím, předělává s tátou ředitelnu. Ale já nejdu za bráchou. Jdu za tebou," oznámil Uchiha a natáhl před sebe ruce s květinami, které Deidara opatrně přijal. Netušil, co má Sasuke za úmysly, ale ani trochu se mu to nezamlouvalo. Nečekaná návštěva? Kytka? Je až moc očividné, že si na něj Uchiha dělá zálusk.

„Za mnou? Proč za mnou?" zeptal se Deidara a pozval ho dál. Přece jenom ho nemohl vyhodit, byl to jeho budoucí švagr a měli by spolu vycházet. Možná se snaží být jen trochu pozorný.

Tak Deidaru napadlo – omluvil se mu Sasuke za to, jak ho tenkrát málem znásilnil? Už si to nepamatoval, ale pokud ne, tohle se jako omluva počítat mohlo.

„Potřebuju s tebou mluvit," přiznal se Sasuke.

„Se mnou?!" vyjekl nevěřícně Deidara. Musel párkrát zamrkat, jestli náhodou nespí, raději se ještě štípnul do ramene. Ne, bylo to skutečné. „A o čem?" zeptal se a k jedné knihovně přisunul křeslo, na které se postavil, aby dosáhl na vázu. I tak tam ale nedosáhl.

Škubl sebou, když se vedle jeho natažené ruky objevila ta Sasukeho, sebrala skleněný předmět a podala ho Deidarovi. Takhle blízko si ještě nebyli. Blondýn cítil Sasukeho tělesné teplo na svých zádech.

„Díky," řekl zmateně, když vázu chytil do svých dlaní. Sasuke ji ale nepouštěl. Aniž by od svého příchodu změnil výraz, hleděl mladšímu do očí. Cosi mezi nimi proběhlo. A to vyděsilo Deidaru.

Donutil Sasukeho jedním škubnutím, aby vázu pustil, a sestoupil z křesla.

„Pročs přišel?" zeptal se. Byl mírně podrážděně. Vybavily se mu veškeré konverzace z Narutem, když se blonďák svěřoval, jak ho mladší Uchiha trápí. A taky Sasukeho znal. Jestli si myslel, že Deidaru snadno sbalí, tak je na omylu.

„Chtěl jsem tě požádat o radu," přiznal Sasuke a posadil se do křesla. Rukou si zajel do vlasů, které si lehce rozcuchal.

„Radu? A seš si jistej, že seš na správný adrese?" pozvedl mladší obočí, když aranžoval květiny. Byly tak nádherné, že si k nim nemohl nepřivonět.

„Mluví o mě Naruto často?" Při té otázce si zkousl spodní ret a pohled sklopil na své spojené ruce, kterými se opíral o svá stehna.

Deidara zaváhal. Když mu to řekne, změní se něco? Nebo jenom Sasukemu pomůže k dosažení Uzumakiho? Měl by bránit svého jediného přítele, ale ještě nikdy neviděl Sasukeho tak na dně. I Itachi říkal, že takhle se Sasuke normálně nechová, to už musí jít o něco vážnějšího. Že by Naruta miloval?

„Mluví," přitakal a posadil se naproti Sasukemu. „Stalo se něco?" Hrál si na hloupého, jako by o jejich vztahu nic nevěděl. Chtěl si poslechnout Sasukeho verzi.

„Včera jsme... jsme uzavřeli pouto," odpověděl černovlásek. Nadšený z toho ale nebyl. „A... chtěl bych si ho vzít, představit rodičům... a tak," při té představě se mírně usmál, což blonďáka šokovalo.

„Sasuke," oslovil Uchihu. „Upřímně jako, tohle mi nezní moc romanticky. Spíš jako bys ho chtěl k tomu všemu donutit. Ale zeptal ses ho, co chce on? Chudák musí bejt vystresovaný."