Procházím se v parku a sleduji pomalu přicházející podzim. Jak opadávají listy. Jak si lidé začínají oblékat další vrstvy oblečení. Jak se zvířatům mění srst a máme tu spoustu dalších znaků podzimu avšak pak jsem tu já. Holka ve starých legínách s dírou na koleni, vytahané mikině po jejím kamarádovi a sluchátky v uších. Někdo na ní jen divně kouká jakto že jí není zima a někdo prostě uvažuje co se jí stalo a nad čím přemýšlí. Kdyby mi někdo viděl do hlavy asi bych ho překvapila. Nepřemýšlím. Užívám si přicházející podzim a doznívající tóny písničky "The Way"
<-->
Ahooj, vítám tě u mé první knihy.
Dlouho jsem přemýšlela o tom co napíšu, o čem to bude atd...
No a skončila jsem u toho že jsem vytáhla svůj starý deník a v tom jsou krátké úryvky mých pocitů a myšlenek.
Rozhodla jsem se tedy o ně s vámi podělit protože si příznejme. Každý si potřebuje někdy vylít srdíčko a tady je to dá se říct anonymně.
PS: Tohle jsem napsala ve svých 12ti letech a musím říct že jsem s tím spokojená. Samozřejmě jsou tam drobné úpravy ale jinak je to úplně stejné.
~Já se s vámi loučím a dobrou noc~
ČTEŠ
Střípky času
PoetryNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...
