Nikdy jsem nebyla u moře. Chtěla bych tam. Ale myslím že bez něj dokáži žít. Mám celkem bůjnou představivost. Občas si jen tak lehnu do postele, pustím do sluchátek nějakou pomalou písničku. Kterých poslouchám požehnaně a představím si sebe u moře. Jak sedím v písku a vrtám do něj palce u nohou. Vlasy mě svědí, kvůli zrnkům které se mi tam dostali při hraní volejbalu ale přesto jen sedím v písku a pozoruji moře. Pozoruji bouřící se vlny a občasný zálesk slunce. Myslím že takové moře neuvidím. A přesně proto, budu ráda když zůstane jenom v mých představách...
ČTEŠ
Střípky času
PoetryNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...
