Hořká chuť osamělosti naplnila mé ústa. Naplnila je ve chvíli, kdy jsem byla sama. Ve chvíli kdy jsem seděla na osudné lavičce. Na lavičce kde se konalo naše sezení, ale i odloučení. Nechybíš mi. Ale pořád je ve mě nevyplněné místo. Místo které jen tak, aby někdo nezaujme...
ČTEŠ
Střípky času
PoesiaNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...
