Věta: „Našla jsem toho pravého". Je mi úplně cizí. Když slyším někoho tuhle větu někoho říct. Je mi částečně do breku a smíchu, ale přeji jim to. Proč do breku a smíchu? Nevěřím na pravou lásku. Věřím na lásku na první pohled, ale pravá láska? Nevím jestli něco takového existuje. Dříve možná ano. Ale řekla bych že v dnešní době se slovo ''milovat'' nebere vážně. Lidé si ho kolikrát říkají jen tak. Možná existuje a je určitě tak krásná jako ve filmech či knihách. Ale jak si ten člověk může být tak jistý? Jak si může být jistý, jestli není zaslepený třeba krásou? Já nikdy nepoznala tu pravou lásku. Vlastně vůbec lásku. Znám pouze lásku mateřskou. Ale jiný způsob lásky jsem asi nepoznala. Nebo si nejsem jistá? Každopádně až ''toho pravého'' poznám, pak teprve tuhle větu uznám a možná vyslovím.
ČTEŠ
Střípky času
PoesieNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...
