Vždycky dělám věci bez rozmyslu. Napíše mi člověk kterého jsem se rozhodla kvůli vzteku ignorovat, ale já hned jdu jako poslušnej pejsek a odepíšu. Z pusy vypustím něco tak rychle, že si občas uvědomím, že to byla chyba. Protože to někoho třeba ranilo. Jenže, tyhle věci se dají překousnout. Vnímám to tak, že v tu chvíli jsem to tak cítila a myslela si že to bylo správně. Ovšem, teď si sama sebou jistá nejsem...
S již už zmíněným Jetelem vedu čistě kamarádský vztah, v němž cítím větší náklonnost pouze já a dlouhou dobu mě trápí. Že on jinou náklonnost než čistě kamarádkou ke mě necítí. Stalo se to tak rychle...
Jak už víme, můj kamarád trpí závislosti na sebepoškozování. Dnes si chtěl znovu ublížit. Napadla mě jedna věc, bylo to sice asi podlé, ale zároveň se mi to hodilo. Nejdříve jsem se ho zeptala jestli mu na mě alespoň trochu záleží. Odpověď přišla kladná. To mě potěšilo a tak jsem napsala, že jestli ublíží sobě. Ublíží mě. Jedná rána do jeho ruky, bude i rána do té mé. Samozřejmě by jsem se neřízla, ale věděla jsem. Že pokud řeknu tohle, neudělá to. Neudělal, ale bohužel mi po chvilce přišla zpráva. Zní to jako kdyby jsi ke mě cítila něco víc, cítíš?
Chlapče, nemáš ani ponětí...
Řekla jsem že na to odpovídat nebudu, ale nějakým zázračným způsobem mě vyhecoval a já se prokecla. Čekala jsem výsměch či že to bude vědět celá škola.
To ještě nevím, ale doufám že neví...
On chtěl být dál kamarád. Že to překousne a že na to nebude upozorňovat. Nevím co jsem chtěla, vlastně vím. Chtěla jsem jeho. Jeho obětí. Bylo a je mi jedno že to není nejhezčí kluk že školy. No a co? Přece nezáleží na vzhledu. Jenže, já s ním kamarádka být nemůžu. Ne, pokud to ví. Ne, pokud je tahle náklonnost k druhému jednostranná. Jasně, on to překousne. Ale já to nepřekousnu. Skončila jsem to...
Nevím proč, ale nelituju toho. Lituju toho, že jsem se nechala vyhecovat. Že jsem vyjadřila bez přemýšlení svoje city a potom odešla jako zbabělec...
Skončili jsme...
Skončilo to několika nepřečtenými zprávami, zablokování, zničeným přátelstvím a zlomeným srdcem...
Je mi to líto M...S láskou B....
ČTEŠ
Střípky času
PoetryNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...