Hledím na dívku v bílém oblečení, sedící u jezera. Její havraní vlasy jí vlají ve větru a tím se rozcuchají do prapodivného tvaru. Dívka si ovšem této skutečnosti nevšimla a dále sledovala hladinu. Jako kdyby na něco čekala. Čekala na něco? Možná ano, možná ne. Přemístila jsem se k dívce a zeptala se jí.
„Co tady děláš?”
Nic. Ticho. Zkusila jsem něco jiného.
„Hledáš něco?”
Stále nic.
„Proč tu jsi?”Dívka na mě stočila pohled a já se na ni konečně mohla pořádně podívat. Její oči měli čistě zelenou barvu, malý nos a na tváři jí pohrával jemný úsměv.
„Jsem tu protože nemohu odejít”A dále nic. Zase ticho.
„Proč nemůžeš odejít?”
Dívka jen nepřítomně pokročila rameny a pohled ode mě odvrátila.
„Nevím. Jsem tu už dlouhá léta má milá. Dlouhá léta zde jen sedím a čekám na spásu. Jsi má spása?”
Dívka se na mě znovu zaměřila a nahodila svůj tazající pohled.
„Jak bych tě mohla spasit? Vždyť Aji nevím kdo jsi”Nechápala jsem ji.
„Nemusíš vědět kdo jsem. Stačí když mi budeš věřit že jsem ta, za koho se vydávám”
„A za koho se považuješ?”Dívka se na mě upřeně podívala, chvíli mě sledovala a zřejmě se rozmýšlela. Jestli mi to řekne. Nakonec řekla.
„Jsem tvoje noční můra. Jsem tvůj strach, tvůj hněv a zároveň tvoje radost. Jsem ty, v tomhle provedení. Ovšem. Sama nevím kdo, ani co jsem. Přesně to je má spása. Musíš zjistit co jsem, jedině tak budu moci odejít”
„Jak ti budu moci říct co jsi? Co když tě už nikdy nepotkám?”
Celá tahle konverzace byla celkem divná a já se cítila všelijak. Jako kdyby se tenhle moment opravdu děl...
„Potkáš. Budu na tebe čekat. Až to zjistíš. Budu to vědět”
Dále jsem se probudila.
***
Řeknu vám. Tenhle sen se mi zdál nedávno. Nevím proč, ale připomíná mi Tajemství osudu. Takže Peii041/TWINNY. Tvoje knížka mi způsobila sen nad kterým nějak často přemýšlím. Ovšem, znovu se mi už nezdál. No, doufám že už ani nebude. Upřímně mě ten sen celkem děsí. (A to jsem tich nočních můr měla a mám hodně 😂)
Každopádně mi napište, co si o tom myslíte a jestli vám to Tajemství osudu (pokud jste ho četli) připomíná taky. Mě Teda neskutečně 😂😂❤️
ČTEŠ
Střípky času
PoetryNajdi si své místo. Udělej si čaj nebo kávu. Co je ti libo. Pusť si písničky. Protože, únik z reality právě začíná... Děj: Krátké myšlenky a pocity nad kterými se buď zasmějete jak jsem naivní a nebo jen pokýváte hlavou na znamení souhlasu.... Cover...