Střípky času

Poslední zmínka

Milý M,
Jsem šťastná za to, že tě mám ve svém životě. Pomohl jsi mi v nejhorším a podržel jsi mě nad věcí. Udělal jsi mě nejvíce šťastnou za posledních pár měsíců. Máme naše "inside jokes", které nikdo nikdy nepochopí.
Když spadnou na zem, ty se směješ.
Ale...
Vždycky jsi tu pro mě, aby jsi mě zvedl zpátky na nohy a pomohl mi ošetřit rány. Máš moje trapný fotky a videa, které mě můžou totálně ztrapnit. Ale vím, že je proti mě nikdy nepoužiješ. Společně jsme retardovaní (v dobrém smyslu).
A tak je to správně...
Můžu s tebou být hodiny a nikdy se nebudu nudit. Jsi nenahraditelný. Jsi moje druhá retardovaná polovička...
A já už si nedokážu představit, žít bez tvých vtipů...
Nemůžu si představit, žít bez tebe.
Když jsem s tebou, jsem lepším člověkem.

Jsme tu pro sebe pořád. Jsme tu pro sebe, když nás ten druhý nejvíce potřebuje.
Tvůj smích je sice to nejvtipnější co jsem kdy slyšela. Ale vždy mě s ním rozesměješ, i když se necítím úplně nejlépe.
A...
Já ti chci poděkovat...
Za všechno...
Za to že jsi tu pro mě i uprostřed noci, když nemůžu usnout.
Za to že mě stále držíš nahoře...
Vzdycky jsi mě učil dělat nové věci...
A já jsem ti schopna za tohle všechno, svěřit i vlastní život...
Protože vím, že by jsi mi nikdy nedokázal ublížit...
Děkuju tu za to, že ty jsi ty...
Miluju tě...
                
* * *
Ráda bych vás už přestala spamovat jenom věcmi, které se týkají člověka ke kterému cítím hluboký cit. Takže tady máte poslední zmínku o něm (myslím konkrétně, nějaké "citáty" o lásce psát budu samozřejmě). Je to zároveň i dopis pro něj. Ale asi si ho nepřečte. Každopádně si užijte zbytek dne a já jdu psát dál.

_Tali_