Proč zrovna ty? (Itachi x Sakura)

29.kapitola

,,Koukej" nasměroval Sasuke ruku k nebi.

,,Huh?" pohlédla jsem do nebe a všimla si padající hvězdy.

,,Přej si něco " uchechtla jsem se.

,, Dobře " přikývl.

Přeju si , aby  byl Itachi v pořádku.

,, S Itachim se obvykle večer díváme na hvězdy a pozorujeme jestli nějaká spadne "

,,To je hezký " usmála jsem se do tmy.

,, Nevím jestli to je pravda , ale Itachi mi vždy vyprávěl , že když padá hvězda , tak to znamená , že se něco hezkého brzy stane" pověděl mi Sasuke.

,,Aha , to slyším poprvé , mně vždy mamka říkala ať si něco přeju "

,,Oboje je hezké " odvětil.

,,Snad i budoucnost bude hezká " s úsměvem jsem řekla a Sasuke kývl na souhlas.

,,Osud nikdy neovlivníš " ozvalo se zády k nám hlas.

,, Kdo tam?!" vymrštil se ze země Sasuke , jak zajíc.

,, To mě jako nepoznáš , i když je tma? " přiblížila se silueta postavy.

,,Zblízka bych tě poznal " odfrkl si Sasuke a Itachi ho za to cvrnkl do čela.

,, Nebuď náladový "

,,No jo.." protočil očima a zkřížil ruce na hrudi.

Itachi se tomu začal smát.

Netušila jsem , že mi bude tak chybět..
Počkat..

,,A jo! Kde jsi vlastně celou tu dobu byl?! A jak ses k nám dostal?" vyjekla jsem.

,, Mise nevyšla přesně podle plánu a vznikly z toho větší problémy a proč jsem tu? To bych se spíš vás měl zeptat " nadzvedl obočí a já si se Sasukem vyměnila pohledy.

,,No.. Měli jsme o tebe strach a šli tě hledat" řekla jsem potichu , ale i přesto mě slyšel.

,,Vážně? " usmál se na mě. Dále udělal pár kroků k nám a silně nás objal.

,, Co bych bez vás dělal " nepřestával se usmívat a my mu úsměv opětovali.