Proč zrovna ty? (Itachi x Sakura)

18.kapitola

,,Sasuke-kun? Nechtěl bys radši si sednou ke mně? " usmívala se na něho Ino jak vánoční prase , které má v puse jablko.
,,To je v pohodě, radši budu tady, vidím tady nejlíp na tabuli " odpálkoval ji a mně se udělal menší úsměv na tváři.
Ino si mého úsměvu všimla a s odfrknutím na mě vyplazila jazyk.

,, Vážně sis musela sednout vedle mě?" otočil se na mě Sasuke a já nevím proč ucítila jak trošku červenám.

Jeho oči.. Tak strašně mi připomínají Itachiho..

,, J-já?! To ty sis sednul vedle mě! " bránila jsem se a spatřila jak se Sasuke začíná smát.
,, Čemu se směješ ?!" zamračila jsem se.
,,Tvůj obličej, vždy když se naštveš ,tak se ti strašně nafouknou tváře až jsou celé rudé " nepřestával se Sasuke smát.

Během toho všeho jsem si všimla probodavého pohledu od Ino , ale nějak zvlášť jsem ho neřešila.

,,To není pravda!" odporovala jsem a sáhla si na tváře.
,,Ale je! I Itachi to říká " přestával se smát a já vážně ucítila , jak mám strašně teplé tváře.

,,Pf!" naklonila jsem hlavu  do leva a všimla si , blonďatého kluka , který si sednul vedle mě. 

Byl to ten kluk , který bránil Hinatu.

,,E-hm ahoj! Já jsem Naruto Uzumaki!"  vydal ze sebe se širokým úsměvem.

,,Ahoj, já jsem Sakura Haruno " představila jsem se mu také.

Pak o 5 minut později přišel do třídy náš učitel.

Iruka-sensei

Jako první nás přivítal a všichni jsme se mu potom představili.

**

,,Tak pro dnešek to stačí, snad se vám na akademii bude dále líbit " dokončoval Iruka-sensei větu a všichni se mezitím začali zvedat a odcházet.

Když jsem vyšla ven hned jsem si všimla Itachiho.
Nevím proč, ale když jsem ho spatřila mé nohy začaly dělat rychlé kroky až jsem skoro běžela.

,,Ahoj princezno" pozdravil mě Itachi a roztáhl ruce , abych ho objala. Což jsem samozřejmě udělala.

,,Co tu děláš Itachi-kun?" promluvila jsem do jeho hrudi a on jeho stisk povolil.

,, Přišel jsem vyzvednout Sasukeho a samozřejmě jsem tě chtěl vidět " usmál se na mě a já začala být totálně nervózní.

,,Onii-chan!" ozval se hlas Sasukeho , který si to k nám rychlou chůzí mířil.

,, Zase balíš mého brášku , Sakuro?" zakřenil se Sasuke a já ho ihned probodla pohledem.

,,Já Itachiho nebalím!" našpulila jsem hněvem rty a Itachi mě pustil z náruče.

,, Sakura mě Sasuke přece nebalí, to já balím ji" řekl Itachi klidným hlasem.
Musela jsem si sáhnout na levou část hrudníku , abych měla jistotu , že se mi nezastavilo srdce.