32.kapitola

679 43 6
                                    

Rozloučila jsem se s Itachim a se Sasukem a vyrazila domů.

Mamka mě určitě zabije.. Nedostanu týden najíst a k tomu dostanu na celý svůj dlouhý život zaracha..

Během mého přemýšlení jsem zrovna procházela kolem dětského hřiště.

,,Sakuro!" ozval se hlas , který volal mé jméno.

,,Naruto?" otočila jsem se a všimla si blonďatého kluka , který běžel mým směrem.

,,Ahoj , kde jsi byla? Včera jsi nebyla ve třídě a ani Sasuke.." začal se hned vyptávat.

,,Um.. Nebylo mi včera nějak dobře , tak mě mamka nechala radši doma" snažila jsem se to nějak okecat.

,,Aha.. Tak doufám , že ti už je lépe " podrbal se vlasech s jasným náznakem nervozity.

,,Jo už je , děkuji " usmála jsem se na něho a on mi úsměv opětoval.

,,A kam vůbec jdeš? "
,,Emm.. Přemýšlela jsem , že mi třeba čerstvý vzduch pomůže , aby mi bylo ještě lépe " zalhala jsem.

,,Ach tak a můžu jít s tebou?" zazubil se na mě.

To mi ještě scházelo.. Ale vlastně je to dobrý nápad! Aspoň přijdu domu později a nebudu muset v blízké době očekávat karání.

,,Jo klidně " odpověděla jsem mu a dali se společně do kroku.

**

Chvilku nastalo trapné ticho. Nevěděla jsem , o čem si mám s Narutem povídat.

,,Ehm..Zítra už tedy přijdeš?" odkašlal si Naruto.

,,Jo , už mi je lépe , takže rozhodně "

,,Tak to je bezva , ani nevíš , jak jsem se ve třídě nudil , sice jsem byl rád , že jsem ani na sekundu neslyšel Sasukeho arogantní a povýšení hlas , ale za to mi dával Iruka-sensei více pozornosti , což mě hodně štvalo.." povzdechl si a odkopl malý kamínek , který mu stál v cestě.

,,To ho až tak nemáš rád? " nadzvedla jsem ze zvědavosti obočí a Naruto pokrčil rameny.

,,Není to tak , že bych ho neměl rád , ale prostě ho až tak nemusím jako vy ostatní holky ve třídě "

,,Tím myslíš i mě? " zamračila jsem se.

,,No tak hodně si s ním povídáš , tedy aspoň když se na tebe dívám"

,, Tak v tom případě se na mě díváš málo " řekla jsem a všimla si , že se Naruto na chvíli zarazil.

,, Když myslíš" uchechtl se a zahleděl se do nebe.

,,Dneska je krásně " řekl a najednou zas obrátil zrak na mě.

,,To ano" usmála jsem se.

Proč o něm každý říká ať se od něho držíme dál? Vždyť je to strašně pozitivní a milý kluk. A hlavně jak se minule zastal Hinaty.. Nikdo jiný by to neudělal , ale on nad tím vůbec nepřemýšlel.. Prostě se před ní postavil.

,,Naruto?.."

,,Ano?"

,,Mohla bych se tě na něco zeptat? "

,, Jo jasně , ty se mě vždy můžeš na cokoliv zeptat " přikývl a já se zhluboka nadechla.

,,Jak to všechno zvládáš?" zeptala jsem se. Jeho koutky úst zničehonic zvadly.

,,Co tím máš na mysli ?"

,,No to všechno.. Jak na tebe všichni kolem hledí , mluví o tobě.. Divím se , že se po tom všem dokážeš vůbec usmát" spadly najednou i mně koutky úst.

Zřejmě to byla fakt pitomá otázka , ale najednou jsem na to nemohla přestat myslet a odpověď mě velmi zajímala.

Opožděně šťastné a veselé vánoce všem.❤🌲

Proč zrovna ty? (Itachi x Sakura)Kde žijí příběhy. Začni objevovat