Proč zrovna ty? (Itachi x Sakura)

10.kapitola

,,A-ahoj" pozdravila jsem Sasukeho.
,,Hm..ahoj" také mě pozdravil a přitom mě probodával pohledem.
,,Tak snad si padnete do oka"usmál se Itachi a chytl mě za ruku.
,,Omlouvám se za ten nečekaný běh" omluvil se mi a já netušila jak odpovědět.
,,T-to je v pořádku" vykoktala jsem a já si všimla,že Sasuke vypadal ještě víc naštvaně.

Že by snad žárlil?

,,Tak jdeme" chytl poté i Sasukeho za ruku a společně jsme šli na hřiště.

,,Jak jste se vlastně poznali?" vyptával se pořád na nás dva Sasuke a já myslela ,že ho za to každou chvíli praštím, protože byl mega dotěrnej.
,,Od Shisuiho, byla s ním když jsem pro tebe šel,jak jsi byl u tety Uruchi" odpověděl mu Itachi a mně bylo jasné,že přemýšlí zas nad nějakou otázkou.

Po 5 minutách poslouchání Sasukeho otravných otázek jsme konečně došli na hřiště.

,,Skluzavka!" vykřikli jsme se Sasukem naráz a Itachi se tomu zasmál.
,,Taky miluješ skluzavky jak Sasuke?" zeptal se mě a já stydlivě přikývla.
,,A co je na tom?" řekl otráveně Sasuke a protočil očima.
,,Sasuke!" okřikl ho.
,,Hm" odsekl a obrátil se k nám zády.
Sasuke následovně od nás odešel a posadil se na houpačku.

,, Omlouvám se za něj" řekl trochu sklíčeně Itachi.
,,Však v pohodě" mávla jsem rukou a usmála se na něho. Úsměv mi opětoval.

Ten jeho úsměv..

,,Půjdem na skluzavku?" vrátil mě Itachiho hlas zpátky ze světa myšlenek a já přikývla.

Asi tak 10 minut jsme strávili u skluzavky a pak jsem s Itachim vyzkoušela další. Sasuke se mi celkem dost vyhýbal. Přišla jsem za ním a zeptala se jestli chce jít s námi na kolotoč ,ale hned mě odmítl a dál semnou nemluvil.

Pak jsem se vrátila k Itachimu.
,, Počkej tu, dojdu si s ním promluvit" oznámil mi Itachi a já si mezitím sedla na lavičku.

Itachi si přisedl k Sasukemu na vedlejší houpačku a začal si s ním povídat.
Sasuke se několikrát zamračil a hodil na mě uražený obličej.
Po jejich rozhovoru ke mně Itachi přišel i společně se Sasukem.
Sasuke si přede mě stoupl a já nechápala co chce udělat.
,,Omlouvám se" řekl a já nemohla uvěřit vlastním uším.
,,C-cože?" vykoktala jsem.
,, Že se omlouvám!" zopakoval.