Píše se rok 1863 a v Americe se odehrává Občanská válka. Sedmnáctiletá Alora tančí od osmi let s cirkusem. Cirkus je její život a tanec v něm je Alořinina vášeň, při které zapomíná na svou hrozivou minulost. Co se však stane, když cirkus zkrachuje a...
Zaprvé se omlouvám vám všem, kteří doufali, že Alora skončí s Charlesem. Původní plán byl po dlouho dobu takový, věřte mi. Jenže pak mě nahlodala má drahá sestřička, takže si kdyžtak stěžujte jí :DD. Ne, dělám si legraci <3! Opravdu jsem pro Aloru s Charlesem chtěla šťastný konec. Opravdu. Jenže dějiny překouzlit nejde. I kdybychom někdy chtěly... V období občanské války sňatek s černochem byl špatně brán společností a většinou se z toho dělalo tabu. Ano, mohla jsem své hrdiny dát dohromady, ale chtěla jsem svůj příběh mít reálnější.
Je to strašně zvláštní pocit, mít dokončený příběh. Krásný, ale zvláštní. Za celou dobu svého psaní (od sedmé třídy základní školy) jsem si rozepsala několik povídek a poprvé, za celou dobu, jsem nějakou dokončila. Dokopal mě k tomu Wattpad sám a dal mi tím neuvěřitelnou příležitost si splnit část svého snu.
Příběh Alory jsem psala po dobu střední školy. Pamatuji si to, jako by to bylo včera, když jsem se před čtyřmi lety (na cca dva dny přesně!) poprvé zamyslela nad námětem občanské války, poručíka a černošské dívky. Do Srpna téhož roku jsem přidávala kapitolu za měsíc, ale pak, s prvními komentáři, které mě nakoply, jsem se rozhodla přidávat kapitoly častěji.
Všem čtenářům, co otevřeli můj příběh a dočetli ho až sem, jsem neskutečně vděčná. Možná to říkám už po několikáté na konci kapitol, věřte však, že to vždy myslím vážně. Jsem dojatá, za to, že jsem získala tak silnou podporu.
Ve hvězdičkování, shlédnutí (pořád nemohu uvěřit, že má Alora skoro 10K), a komentářích. Právě díky prvnímu od @ElleMcDee jsem to nevzdala na začátku. Věřte, že jsem chtěla. Už u nějaké čtvrté kapitoly.
Komentáře mě vždycky dokázaly povzbudit v psaní dál. Všem vám za ně mnohokráte děkuji. Zvláštní poděkování v této sekci patří především:
@tess4499
@TLByLu
@White_Anne
@zvejkackova_vila
Jen díky Vám všem, byl Alořin příběh úspěšný, a jen díky vám se zhostil tak krásných umístěních, jako bylo na den první místo :,). DĚKUJI!
Díky Aloře jsem si vyzkoušela, jaké to je, jednou za čtrnáct dnů vymýšlet další pokračování příběhu. V podstatě jsem ho vymýšlela za pochodu. Zezačátku (ano, přiznávám se), jsem vydávala kapitoly pozdě kvůli mé lenosti, nebo jak to říct. Zkrátka jsem si prostě sedla někdy kolem šesté večer týž den, co jsem měla kapitolu vydávat a začala bez plánu psát. Vždycky jsem si říkala: Ono to nějak vyjde. Ale po nějaké třicáté kapitole jsem to dělat přestala a vždy si kapitolu (na drobné výjimky) předepsala. Chtěla jsem, aby příběh měl spád, byl dynamický a pořád se v něm něco dělo.
Také jsem se na něm experimentovala, co se milostných zápletek týče. Abyste mě pochopili: Já jsem vážně opravdu velká romantička. Mé předešlé povídky jsou toho důkazem. Hlavní hrdinové se dvakrát viděli a už po sobě slintali. Snad mě omlouvá doba hormonů :DD. Každopádně jsem si řekla, že to chci změnit. Ani nevíte, jak moc jsem se musela krotit, když jsem šla s Alorou na milostné záležitosti pomaloučku. Polehoučku. Víc romanticky. Chtěla jsem docílit toho, abych si i já při psaní víc vážila láskyplných momentů.
Skoro každý měsíc mi probliklo hlavou, jaké hvězdné obsazení by mohlo můj příběh hrát. Nikdy jsem však nenašla vhodné kandidáty, i když jsem se snažila. Dost :D.
Má jediná inspirace v reálných lidech byl George, na jehož místě jsem si představovala Froye Gutierreze.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
