Tanec Severu - Alora "Můj sen"

Lady Espinosa

(Opravdu nemáte fatu morgánu :D...)

Francouzi?

Příjmení Espinosa mi moc francouzsky nezní.

Generál si promne bradu, vysrkne ze svého porcelánového hrníčku zbytek kávy a s dalšími nadávkami odchází o dřevěné holi ven z jídelny.

Matka Esmé? Něco mi to říká...

Jen co spolknu poslední teplé sousto sladkého pečiva, jdu rychlým krokem do svého pokoje. Ze zásuvky krásného bílého stolku vyndávám dopisy převázané stuhou a letmo si přečtu ten první, co jsem otevřela. Z dopisů mi dojde, že Esmé je maminka Charlese. Myslela jsem si to. Takže lady Espinosa je Charlesova babička!

Moc se hezky se o ní Farlow senior nevyjádřil.

Lady Espinosa mě najednou začíná zajímat čím dál tím víc.

Odložím dopisy na svůj deník a rozevřu okno dokořán. Sluneční světlo se zdá být teplejší, než jsem myslela. Proto volám Melanie, aby mi pomohla s převlečením šatů. Během vázání levandulové stuhy kolem pasu se začnu na lady Espinosu vyptávat.

„Je to opravdu velmi hodná paní, která má za sebou velmi bouřlivou a zajímavou minulost." odpoví mi krátce, jako kdyby se detailům chtěla vyhnout. „Já jsem ji osobně měla vždy opravdu ráda. Jakmile zemřela paní Esmé, začala bojovat o toto sídlo z toho důvodu, že ho kdysi nechal postavit její zesnulý manžel Gerald. Pan Espinosa odkázal svůj domov paní Esmé a lady Espinosa nechtěla, aby ho generál Farlow využíval jen pro sebe. Chtěla, aby podepsal smlouvu o tom, aby sídlo zdědil pan Charles. Jenže generál je strašný lakomec." Melanie zachmuřeně přešla od stuhy k vázáním vlasů.

„Ale přeci Charl- Panu poručíkovi, náleží dům v New Yorku." nechápu.

„Ano, je mu připsaný také jako dědictví po paní Esmé." přikývla služebná. „Nejdřív tam bydlela lady Espinosa a její manžel. Po smrti dcery i manžela se odstěhovala pryč na Rhode Island do domku svého mladšího bratra Piera, kde žije doteď." pokračovala Melanie jak ve vyprávění, tak v zaplétání vlasů.

„Počkejte Melanie... Její bratr Piere? To zní francouzsky na rozdíl od jejího příjmení. Nějak nechápu jak tomu je." skousnu si plný ret. Melanie mi do vlasů nejprve zapletla květinu, než začne ztuha vysvětlovat. „Pan Gerald Espinosa pochází ze Španělska, naopak lady Espinosa z Francie. Křestním se jmenuje Claire."

S rozšířenýma očima hledím z okna ven a snažím se vše rychle vstřebat, než Melanie pokračuje. „Poručíkovi prarodiče dobře dbali na to, aby jejich rozlehlé dědictví nezdědil Tobias Farlow. Všechen majetek je připsaný na jeho syna. Přesto podle poslední vůle mu paní Esmé odkázala celé panství, aby zde mohl vychovávat jejich syna. Možná by to prarodiče respektovali, jenže generál pana Charlese místo toho poslal do vojenské školy." ucedila poslední větu jedovatě. „Dřív jsem ho respektovala, ale od té doby ho upřímně vůbec nemám ráda."

S rozšířenýma očima hledím do zrcadla a přehrávám si ve zkratce to, co mi Melanie prozradila a dávám si cíl s lady Espinosou potkat.

***

Celý den prosedím v zahradě a pročítám si další dopisy. Zjišťuji, že R.T.W. byl do Esmé opravu velmi zamilovaný a že věřil v jejich společný útěk do doby než zjistil, že je těhotná.

V jednom dopise píše: Přeci nezničím život tobě a hlavně dítěti, které nosíš pod svým čistým srdcem. Provinil se nějak? Nebo se jen prostě snažil bránit její pověst? Jedno vím jistě. To dítě byl Charles.