Je páteční ráno a já...POČKAT! Pátek! Huraaaaaaa. Ano, takhle doopravdy funguje můj mozek.
S myšlenkou odpolední pohody bez učení jsem se donutila otevřít oči. Asi 10 minut jsem ležela u mobilu a koukala na Instagram, když v tom jsem si uvědomila kolik je! 6:38! Sakra! Rychle jsem si zkontrolovala věci do školy, oblékla se a provedla ranní hygienu.
Při umývání obličeje studenou vodou na probuzení jsem se nezapomněla proměnit (spíš moje kůže) na modrou obludu.
Nachystala jsem si svačinu a podívala se na hodiny. 7:09. Sakra! Nestíhám! Popadla jsem batoh a rychlostí blesku jsem běžela k zastávce.
Takhle u mě probíhá ráno každý den.
Doběhla jsem na zastávku právě včas. Už jel autobus a já vytahovala průkazku.
Asi bych se mohla zmínit že Bydlím v New Yorku co?
Po 7mi minutové jízdě autobusem jsem vystoupila před školou. Pár minut jsem stála před školou. Bylo 7:19 a já se vzchopila a šla do té Satanovy budovy. Hned po příchodu do třídy mě s otevřenou náručí přivítala Mia.
,,Ahoj Modřenko, jak jde život?" zeptala se.
Modřenka, to je její přezdívka pro mě a je kvůli mé schopnosti přeměnit se na tu obludu modrou nebo co to vůbec je.
,,Ále, nějak přežívám znáš to" odpověděla jsem ji.
Takhle jsme si povídaly a já si mezitím chystala věci na hodinu. Zazvonilo.
A sakra, hodina utrpení začíná.
O 45 minut později
Zazvonilo. Huraaaaaaa! Zvonek je můj nejlepší kamarád teda když zapomenu na Miu.
O 6 hodin později
Zvoní, zase. Ale tohle už je zvonění na poslední hodinu. Aleluja. Do třídy vešla učitelka.
,,Dobrý den žáci, mám pro vás dobrou zprávu. Příští týden v pondělí jedeme do Stuttgartu. Máte celý víkend na to, aby jste se připravili. Budeme tam 11 dní, hotel, exkurze i strava jsou placeny z třídního fondu, ale musíte doplatit ještě 150,-." s tím ukončila i svůj monolog.
No to si dělá ehm ehm?! (Pozn. autorky: to ehm ehm tam dávám, protože se snažím nemluvit sprostě) Já nemám ani dvacku a ona chce hned 150,-? Dělá si srandu? Asi ne soudě podle jejího výrazu. Doufám, že taťka bude té lásky a dá mi ty peníze. Počkat, počkat, počkat! Stuttgart? To mi něco říká. (Pozn. autorky: Pro ty co viděli Avangers 1 (což jsou doufám všichni tady) je to jasný)
O 2 dny a 18 hodin později (pro ty co nechápou je pondělí, začátek školy)
Došla jsem do kabinetu za učitelkou.
,,Brý den pančelko, tady máte ty peníze." s tím jsem ji ty prachy podala.
Vrátila jsem se zpět do třídy, ale jako vždycky se na mě podíval Jake, ten mě šikanuje už od 14 let kdy mě polil ledovou vodou a všichni i já zjistili, že mám schopnost přeměnit se na tu modrou obludu.
Tak jak se vám líbila 1. Kapitola s příběhem? Napište do komentářů.
495 slov
ČTEŠ
Monster [Loki FF] ✓
Fanfiction16ti letá dívka jménem Chloé nezná svůj původ a má schopnosti, co ostatní nemají. Jinak je to obyčejná holka, která chodí na školu, má ráda svého otce, má nejlepší kamarádku... Ale jednou se vše zvrtne. ,,Nikdy jsem si nepomyslela, že mi jediný výl...