Bylo ráno. Já asi před čtvrt hodinou vylezla z postele a zkulturnila se.
Došla jsem do kuchyně a potkala Tonyho. Včera se mi omluvil a usmířili jsme se.
,,Tak jak jsi si včera popovídaly s Lokim? Jo a mimochodem tady máš wafle. Pořád se cítím provinile." To mě překvapilo. Nevěděla jsem, že Tony na rád wafle.
,,Díky, jo, Loki mi toho hodně vysvětlil a dokonce i poděkoval za snídani. A ptal se jestli přijdu i dneska. Hele nemáš ještě jednu porci waflí? Kamzík bude mít taky hlad. A představ si, už se z nás stávají přátelé." řekla jsem s úsměvem.
,,Hele, Chloé, dávej si pozor, je to bůh lži a falše a snažil se ovládnout několik lidí a hlavně tebe."
,,Já vím ale teď nemá magii, je za plexisklem nebo co to je a už jsem ho trochu zlomila."
,,No tak na. Kód do místnosti znáš." s tím mi podal další porci waflí a odešel. Já se zvedla, vzala oba talíře a vyrazila směr Lokiho cela.
Došla jsem ke dveřím do místnosti s celou a zhluboka se nadechla a vydechla. Naťukala jsem kód a vstoupila.
,,Ahoj, nesu snídani." zavolala jsem na něj ode dveří. Dali jsme si snídani a povídali jsme si až do večera.
Takhle to šlo několik dní, z dnů se staly týdny a z týdnů měsíce.
O 2 měsíce později
Už jsem tu trčela 2 měsíce.
Teď se nacházím v quinjetu a letíme i s připoutaným a svázaným Lokim do Avengers Tower. Chudák.
O 1 hodinu později
Dorazili jsme k Avengers Tower. Bylo poledne. Když jsem viděla jak se ostatní při vysazování chovali k Lokimu, bylo mi až špatně. Chovali se k němu jako ke zvířeti. Zvířeti, které napadlo člověka a má za to jít na smrt.
Za ty 2 měsíce jsem se s Lokim sblížila ale ještě jsem neměla odvahu se k němu mimo ,dejme tomu, plexisklo přiblížit víc jak na 2,5 metru.
Slíbil mi, že jestli se někdy dostane na svobodu, vezme mě s sebou na Asgard. Byl tu pro mě když jsem se smála, brečela i chtěla vyprávět asgardské příběhy. Vždycky. Mám ho ráda.
Thor mě vzít nechce, prý jsem na to slabá a přepravu bych nemusela zvládnout bez potíží.
Loki se ke mně chová mile, dokonce i řekl, že by mi nikdy neublížil. Nevím, jestli mu věřit. Je to přece bůh lží a falše. Ale chová se ke mně mile.
A představte si, že Mia se dala dohromady se Stevem alá Kapitánem Amerikou. Se Stevem se nějak moc nebavím, Vlastě se vyhýbáme jako čert kříži. Vždy, když prochází kolem, hází na mě vražedné pohledy.
O 3 hodiny později
Vybaleno bylo a já se nudila. Řekla jsem si že se půjdu podívat za chudákem Lokim. Rozhodla jsem se, že už zkusím jít i k němu do cely. Já vím, jsem šílená, říkat mi to nemusíte.
Vyšla jsem na chodbu a šla do obýváku. Na gauči seděl Thor a Tony. Jen oni, Clint a Nat ví, že chodím za Lokim.
,,Zdar Thore, Tony, potřebuju vědět, kde je Loki"
,,59. patro, 23. dveře vpravo, kód je 5923"
,,Ok, díky Tony, jsi zlatej" řekla jsem a objala ho. Objetí mi opětoval. Když jsme se doobjimali, rychlostí namydleného blesku jsem vyrazila k výtahu.
Dojela jsem do 59. patra a utíkala ke dveřím, kde se má nacházet Loki.
Naklikala jsem kód a otevřela dveře. Loki ležel s vylekaný výrazem na provizorní posteli. Lekl se, stoprocentně.
,,Ahoj Loki!" pozdravila jsem ho. Usmál se.
,,Ahoj Modřenko" pozdravil naoplátku. Ano, za ty 2 měsíce že mě dostal mojí přezdívku od Mii.
,,Víš, chci ti říct pravdu. Ze začátku jsem se tě bála ale teď když jsme přátelé, už se nebojím. A když už se tě nebojím, mám v plánu udělat jednu věc." řekla jsem.
,,A co to bude za věc?" Zeptal se s tím jeho kawai úšklebkem stojící u průhledných dveří, které nad dělily.
,,Uvidíš, už ji mám v plánu udělat dlouho." pousmála jsem se jeho zvědavosti. Byl roztomilý když se o něco zajímal.
Došla jsem ke dveřím od cely.
,,Zdovolením, nerada bych tě švihla téma dveřma." řekla jsem a on pozvedl obočí.
Naťukala jsem kód a otevřela dveře, které se za mým vstupem do cely zavřely. Pořád měl udivený výraz. Byl roztomilý. Pomalým krokem jsem se rozešla k němu. Stál jako přikovaný.
Došla jsem k němu a objala ho. Obejmutí mi oplatil. Tábořila jsem mu hlavu do hrudi. On se tomu jen zasmál. Tak jako pardon že jsem o asi 40 centimetrů menší.
,,A za co jsem si to zasloužil?"
,,Za to, že tu pro mě jsi."
Tak jsme tam stáli asi 10 minut, než se rozrazily dveře. Stála v nich Mia a Avengers, kteří o mém chození k Lokimu neví.
Rychle jsem se od Lokiho odtáhla. Ale marná snaha, naštvané výrazy jim z tváří nezmizely.
,,Chloé June Charlotte Johnsonová, okamžitě vypadni z té celý ať tě můžu pořádně seřvat!" zařvala po mě mé celé jméno Mia div si nevyřvala hlasivky.
Loki se tomu jen uchechtnul. Já se na něj omluvně podívala. Otočil se na mě a s malým úsměvem lehce kývnul. Vím, co tím myslel. Ať jdu za nimi.
Mia přišla ke dveřím a otevřela mi. Steve mě chytl za paži a táhl pryč. Ještě jsem se otočila a zamávala Lokimu na rozloučenou. Usmál se a zamavání mi oplatil. Ale v očích měl smutek.
Rogers mě dotáhl do obýváku a posadil vedle Thora. Na gauči seděla Nat, Clint, Tony, Thor a já. Odhalili mě. Ti čtyři mě jen kryli při návštěvách Lokiho. Měli smutné výrazy.
,,To snad nemyslíš vážně, že ne! Víš co ti mohl udělat!? Jak dlouho to trvá?" Zaječela na mě Wanda.
Následovala asi 2hodinová přednáška o tom, že nemám k Lokimu chodit, jak se mám chovat atd. Nakonec jsem skončila s vězením - nesmím z pokoje a když náhodou z něj vyjdu, tak se mnou půjdou 2 agenti a v pokoji budu mít kamery. A že jestli jednou půjdu za Lokim, skončím v cele s ním. Takže žádné soukromí a výhrůžky, paráda.
ČTEŠ
Monster [Loki FF] ✓
Fanfiction16ti letá dívka jménem Chloé nezná svůj původ a má schopnosti, co ostatní nemají. Jinak je to obyčejná holka, která chodí na školu, má ráda svého otce, má nejlepší kamarádku... Ale jednou se vše zvrtne. ,,Nikdy jsem si nepomyslela, že mi jediný výl...